Krajský volební program ČSSD



Logo program

KRAJSKÝ

PROGRAM

ČSSD

PLZEŇSKÝ KRAJ

projednán a schválen červen 2004

zpřesněn 2005

Základní program ČSSD

Plzeňského kraje

rok 2004

Obsah:

1) Úvod

2) Sociálně-ekonomická analýza Plzeňského kraje

3) Územní a regionální rozvoj

4) Ekonomika

5) Zemědělství a krajinotvorba

6) Životní prostředí

7) Doprava

8) Zdravotnictví

9) Školství

10) Sociální služby

11) Kultura

12) Sport

13) Cestovní ruch

14) Organizační struktura kraje

15) Krizové řízení

16) Vnější vztahy kraje

17) Závěr

ÚVOD

Historické kořeny, hlavní směry a perspektivy sociální demokracie

Česká sociální demokracie je nejstarší politickou stranou v ČR. Vznikla v roce 1878 jako součást evropského socialismu, hnutí, které vycházelo z odvěkých tužeb lidí po sociální spravedlnosti, usilujícího o emancipaci dělnictva. Sociální demokraté vždy hájili zájmy většiny lidu, vždy stáli na půdě demokracie a neváhali přinášet oběti v boji proti utlačovatelských režimům.

Sociální demokracie je otevřenou levicovou stranou. Rozvíjí se jak společenství, jež zakládá svou politiku na humanitně-demokratickém úsilí o to, aby všichni lidé bez rozdílu mohli nalézt svoji lidskou důstojnost ve svobodě. V podmínkách vysoce rozvinuté průmyslové společnosti sociální demokracie usiluje demokratickou cestou o reformy v nejrůznějších oblastech života národní, nadnárodní i globální pospolitosti.

Česká sociální demokracie byla součástí dělnické internacionály i českého demokratického hnutí. Za první světové války se čeští sociální demokraté z řad zajatců a českoamerických krajanů stali základem československých legií.

Za druhé světové války stáli sociální demokraté v prvních řadách boje za národní osvobození. Přinášeli veliké oběti v domácím i zahraničním odboji. Po porážce nacistického Německa se spolu se všemi československými politickými silami a spojeneckými mocnostmi vyslovili pro nucené přesídlení německého obyvatelstva do Německa. ČSSD se přitom postavila na ochranu německých sociálních demokratů a antifašistů.

Po únoru roku 1948 a násilnému připojení ČSSD ke KSČ obnovila sociální demokracie svoji činnost v exilu. Sociálně demokratické myšlení se po roce 1948 dále rozvíjelo v souladu s dějinným vývojem. Myšlenka strukturálních demokratických reforem, rozvoje sociálně-tržní ekonomiky, subsidiarity a demokratického způsobu evropské integrace, spolu se základními hodnotami svobody, spravedlnosti, solidarity a lidských práv, jakož i vůle ke společnému postupu evropských socialistických stran vytvořila ideový základ, který je nadějným východiskem i v prvním století nového tisíciletí.

Dnešní sociální demokracie již není klasickou dělnickou a třídní stranou. Hodnotová orientace dnešní sociální demokracie vychází z postupné rekonstrukce tradičních hodnot a cílů, které stály u jejího zrodu.

Dnešní sociální demokracie se zasazuje o rovnoprávné partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a hlásí se k tzv. demokratickému socialismu hnutí, které usiluje o odstranění každého vykořisťování a útlaku, zaměřeného proti jakékoliv třídě, straně, pohlaví a rase.

Sociální demokracie se v úsilí o sociální reformy tradičně zaměřovala na stát. Koncepce sociálního státu jako nástroje k zajištění blahobytu pro co nejširší společenské vrstvy se stala a dosud je sociálně demokratickou ikonou. Moderní sociální stát má sloužit sociálně slabším a vytvářet solidární společenství a vzájemné uznání všech občanů. Účelem sociálního státu však nesmí být udržování jedince v pasivní závislosti na sociální pomoci, ale sociální investice směřovat do jeho schopnosti pomoci si sám (především investice do vzdělání).

Sociální pomoc má svou skutečnou cenu jen tam, kde podporuje samostatnost a spoluzodpovědnost. Demokratický sociální stát nedokáže vyřešit všechny společenské problémy a rozhodně je nedokáže vyřešit za občany. Musí umět zaručit základní svobody a práva, rovnost příležitostí pro sociální vzestup, poskytování služeb pro obecné blaho a uskutečňování sociální spravedlnosti. Evropa se dopracovala k sociálnímu státu, který se stal významným naplněním sociálně demokratických idejí. V současné době je nadnárodními ekonomickými společnostmi na celosvětově globalizovaných trzích vyvíjen tlak na omezení či likvidaci sociálních států. V dnešní době musíme přijmout hlavní zásady regulace globalizujících se trhů kapitálu, zboží a služeb, práce a peněz ve prospěch zachování a dalšího rozvíjení sociálního státu. Proto v rámci Evropské sociální demokracie usilujeme o prohlubování ekonomické, politické a sociální integrace Evropy.

Změnil se náš obraz člověka. Chceme, aby byl uvědomělý, občansky aktivní a chceme mu v tom napomáhat. I v té nejdokonalejší občanské společnosti naléhá na člověka tíha jeho individuálního osudu, viny, omylu, nemoci, neštěstí, selhání a ztroskotání. Dnes už nevěříme automaticky v dobrotu člověka jako v raném socialismu, věříme však, že je možno vytvořit podmínky pro uplatnění jeho dobrých stránek, pokud mu společnost poskytne šanci.

Základní sociálně-demokratické hodnoty

             I.      HUMANISMUS
Základní hodnotou sociální demokracie je úcta ke každému člověku jako jedinečné bytosti. Jejím základním posláním je usilovat o zajištění podmínek pro svobodný, důstojný a co možná nejspokojenější život všech lidí. Humanitní demokracii chápeme jako politické zřízení založené na respektu k občanským svobodám a lidským právům ve všech jeho rozměrech. Člověk je primárním cílem, úroveň jeho rozvoje je klíčovým kriteriem. Talent, vzdělání a motivace lidí k činům jim prospěšným, jejich rodinám a celé společnosti jsou základním bohatstvím země. V zájmu rozvoje společnosti je sociální demokracie otevřená spolupráci se všemi politickými a společenskými silami, s nimiž sdílí víru v humanitu i s křesťanskými i jinými humanisticky orientovanými církvemi a náboženstvími.

          II.      DEMOKRACIE
Sociální demokracie nepojímá demokracii jen jako princip řádu pro stát ale i jako tvůrčí princip pro všechny oblasti společnosti. Nechápeme ji jako procedurální princip, ale jako životní styl, jako všeobecnou formu a způsob života v důstojnosti a svobodě. Rozvíjení demokracie je obtížnou a zdlouhavou nicméně jedinou cestou tvorby a realizace politiky veřejné, otevřené a dlouhodobě efektivní. Opakem demokracie je totalita, kterou sociální demokracie odmítá v jakékoliv její podobě.

       III.      TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Člověk nežije v neomezeném a nekonečném prostoru. Každý má právo na život v příznivém životním prostředí. Jedinou šancí na přežití lidstva není soupeřit s přírodou a dobývat ji , ale naučit se žít s ní a v ní. Tento koncept je hodnotou, která vyjadřuje orientaci sociální demokracie na ochranu a tvorbu životního prostředí, úctu k živým bytostem a respekt k přírodě jako celku.

        IV.      SVOBODA A ODPOVĚDNOST

Sociálně demokratická politika směřuje k tomu, aby každý člověk mohl uplatnit své právo občana na svobodný rozvoj osobnosti a na svobodná rozhodnutí. Svoboda jednotlivce je ohraničena svobodou jiných lidí. Uplatnění práv člověka předpokládá současně plné respektování jeho povinností plynoucích z demokraticky přijatých zákonů.

           V.      ROVNOST VŠECH LIDÍ V DŮSTOJNOSTI, SVOBODĚ A PRÁVECH

Jednou ze základních hodnot moderní demokratické společnosti je rovnost všech lidí v důstojnosti, svobodě, právech a životních šancích. Také však v odpovědnosti a povinnostech, a to bez ohledu na pohlaví, věk, rasu, národnost, náboženské a politické přesvědčení, zdraví, ekonomické a sociální postavení jednotlivců a rodin ve společnosti. Vzhledem k tomu, že podmínky ve kterých žijí, jejich kvalifikace, schopnosti a výkony se vzájemně odlišují, nelze za cíl sociálně demokratické politiky považovat absolutní rovnost kvality jejich života. Sociální demokracie proto usiluje o vytvoření rovnosti příležitostí pro všechny. Vytváří podmínky pro rovný přístup ke vzdělání, práci, k občanskému i osobnímu uplatnění.

        VI.      SOLIDARITA
Jedním ze základních způsobů vytváření rovnosti v důstojnosti, svobodě a právech je přirozená lidská solidarita a z ní se vyvinuvší demokratická občanská sounáležitost s těmi skupinami, jež jsou sociálně hendikepovány podmínkami svého života a jsou proto ohroženy sociálním poklesem, chudobou, případně i sociálním vyloučením.

Proto sociální demokracie usiluje o vytváření důstojných podmínek pro důchodce, rodiny s dětmi, nemocné a zdravotně postižené, nezaměstnané, jakož i jinak znevýhodněné menšiny nebo skupiny nalézající se na okraji společnosti.

Předpokladem plného uplatnění principu solidarity však bude i spoluzodpovědnost a vstřícná aktivita těchto skupin a menšin i jejich rodin.

     VII.      SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST

V podmínkách tržní ekonomiky nemůže ani rovnost příležitostí, ani uplatnění principu solidarity překonat existenci nerovnosti podmínek a kvality života jednotlivců a rodin. Sociální demokracii jde o to, aby sociální nerovnosti nepřerostly únosnou mez a byly společností vnímány jako přijatelné a užitečné. Princip sociálního státu budeme proto prosazovat prostřednictvím veřejných rozpočtů a daňové soustavy takovou měrou přerozdělování, které zajistí všem občanům České republiky rovný přístup k veřejným sociálním službám a životní podmínky, umožňující všem, kteří chtějí vést hodnotný a důstojný život.

Jaký svět chceme vytvářet

             I.      GLOBALIZACE HROZBY A PŘÍLEŽITOSTI

Globalizace je komplexním civilizačním jevem. Je produktem činnosti lidstva. Je souborem procesů, vytvářejících jeden svět, jejichž prostřednictvím se lidské společnosti stávají stále více vzájemně závislými.

Ve světě dochází k předbíhání ekonomické stránky globalizace před jejími dalšími stránkami - sociálními, politickými, multikulturními, enviromentálními a bezpečnostními. Sociální demokracie nemůže rezignovat na regulaci globálního trhu, na sociální zabezpečení, demokracii a legitimní uspořádání, multikulturní řád v mezinárodním právním rámci, zdravé životní prostředí a mírové uspořádání světa. Sociální demokracie musí v rámci dialogu s lokální, národní, kontinentální i globální veřejností formulovat vizi a získat pro ni spojence v hnutích za svobodu a demokracii, v hnutích za sociální spravedlnost a solidaritu v ekologických a mírových hnutích.

Sociální demokracie chce proměnit současnou neoliberální globalizaci v globální spravedlnost. Odmítá svět v němž se za pokrok považuje vláda trhu. Sociální demokracie bude prosazovat zásadu sociální spravedlnosti a solidarity proti individuálnímu nákladu a výnosu tak, aby dlouhodobě byla překonávána současná prohlubující se polarizace mezi bohatými a chudými sociálními skupinami i zeměmi. Polarizace nesmí přerůstat do oblasti vzdělání nebo do sociálních oblastí jako je péče o zdraví člověka či o důstojné stáří.

Sociální demokracie vychází z toho, že globální integrace může posunout svět k prosperitě. Kontrola ekonomiky veřejnou mocí je základní podmínkou rozvoje pozitivních stránek globalizačního procesu.

Česká strana sociálně demokratická bude důsledně usilovat o to, aby se mezinárodní organizace (OSN, Světová obchodní organizace, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) transformovaly a přijaly účinná opatření k regulaci negativních stránek globalizačních procesů.

ČSSD považuje udržitelný rozvoj za správnou cestu rozvoje světového společenství. Plně sdílí úsilí nejrozvinutějších států světa, sdružených v OECD, v ochraně životního prostředí. Zasadí se za důslednou realizaci úmluv OSN v oblasti životního prostředí a jejich prohloubení.

ČSSD vychází z toho, že bezpečnost ČR závisí na globální bezpečnosti a proto musíme být připraveni podílet se ve spolupráci s mezinárodním společenstvím na řešení konfliktů a krizových situací. Hlavní důraz klademe na prevenci konfliktů a krizových situací, především hospodářskou, rozvojovou, obchodní a humanitární politikou. ČSSD se staví za řešení konfliktů a krizí mírovými prostředky a odmítá preventivní války.

Jakou Evropu spoluvytváříme

Vize globální spravedlnosti je úzce spojena s projektem utváření evropské spravedlnosti prostřednictvím postupného evropského sjednocování v rámci Evropské unie. Současné problémy, s nimiž se musíme potýkat na globální rovině, se proto v nemalé míře reprodukují na regionální nebo kontinentální úrovni. Regulace ekonomiky je zatím nedostatečná, neboť ekonomický aspekt kontinentalizace předbíhá ostatní dimenze kontinentálního sjednocování. Tento nesoulad narušuje především instituci demokratického sociálního státu, která se od 2. světové války vyvíjela v rámci národního státu a stala se základem evropského sociálního modelu založeného na regulaci trhu, demokracii, lidských právech, sociální spravedlnosti a solidaritě.

Problém, před kterým stojí sociální demokracie, spočívá v tom, že model sociálního státu již nejde udržet jen v úzkém národním rámci, ale lze jej budovat v rámci celé Evropské unie. Rekonstrukce sociálního státu na úrovni EU však vyžaduje mnohostranný integrační proces v tomto společném prostoru.

Obecně lze říci, že žádný stát v Evropě není natolik silný, aby se mohl vyrovnat s hrozbami a využít příležitostí současné globální doby sám. Proto je EU adekvátní odpovědí na tyto výzvy. Silná Evropská unie znamená silnou Českou republiku, silná ČR přispívá k posílení EU.

Česká republika se od 1. 5. 2004 stala členským státem unie. Je to jedna z nejvýznamnějších událostí v moderních českých dějinách. Naplnily se vize a snaha několika generací českých politiků usilujících o trvalé zajištění bezpečnosti a prosperity českého státu v rámci mírové, demokratické, sociálně-spravedlivé a solidární Evropy.

ČSSD je hrdá na to, že se důsledně zasazovala o vstup ČR do EU. Evropská unie je jedinečným společným dílem evropských států a jejich občanů, kteří překonali tradiční úzké národní přístupy a rozhodli se dobrovolně na základě mezinárodních smluv spolupracovat na společném díle, které nemá v evropské historii obdoby. EU je jedinečný projekt, který sdružuje velké, střední i malé státy. Pro ČR je mimořádně důležité, že pozice malých států je v institucích EU zvýhodněna na úkor států velkých.

EU prokázala svojí životaschopnost a stala se společenstvím, které rozhodujícím způsobem ovlivňuje vývoj v Evropě. Členská základna EU se stále rozšiřuje. Z původních šesti států v roce 1951 se rozšířila na 25 členských států v roce 2004. Evropská unie je společné dílo hlavních politických sil sociální demokracie, křesťanské demokracie a liberálně orientovaných politických stran. Sociálně demokratické strany a socialistické vlády členských zemí EU podstatně ovlivnily vývoj evropské integrace. Především jejich zásluhou má Evropská unie rozvinutou sociální a ekologickou dimenzi jedinečnou ve světě.

Členství v EU posiluje bezpečnost ČR a dotýká se všech aspektů politické činnosti - občanů, občanské společnosti, parlamentu i vlády. Účast ve velkém ekonomickém prostoru otvírá možnosti pro dynamický rozvoj českého hospodářství. ČSSD podporuje evropské sjednocování i v dalších oblastech. EU zaujímá významné postavení v oblasti přímých zahraničních investic. Patří mezi hlavní poskytovatele rozvojové pomoci a významně se podílí na světovém boji proti chudobě. EU má diplomatické styky s více jak 130 státy světa a udržuje vztahy s nejvýznamnějšími mezinárodními organizacemi.

SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ ANALÝZA

PLZEŇSKÉHO KRAJE

I.                  ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Plzeňský kraj se rozprostírá na jihozápadě České republiky. Na západě tvoří státní hranici se SRN (Bavorskem). Svou rozlohou 7.561 km2 je třetím největším v ČR. Struktura kraje je velmi nevyvážená, jak co do přírodních podmínek, tak co do osídlenosti, i ekonomických a sociálních podmínek.

Dominantním přírodním fenoménem je pásmo zalesněného pohraničního pohoří Šumavy a Českého lesa na hranici s Bavorskem. Do jihovýchodní části kraje zasahuje západní část Brd a široká Plzeňská kotlina, ve které vzniklo silné centrum PLZEŇ, druhé největší město v Čechách. Ostatní území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny.

Plzeňský kraj má strategicky významnou polohu na dopravní spojení východní a západní Evropy (železniční koridor Norimberk Praha, dálnice D5 Praha Plzeň Rozvadov).

Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti. Plzeňský kraj má celkem 501 měst a obcí, z toho je 46 se statutem města. Územně správní systém je členěn na správní obvody 15ti obcí s rozšířenou působností: Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov a 35 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem.

Územně správní celky se výrazně odlišují krajinným charakterem, počtem i skladbou obyvatel, ekonomickým potenciálem, velikostí i hustotou osídlení.

Plzeňský kraj se počtem 550 000 obyvatel řadí v rámci ČR mezi menší kraje, na počtu obyvatel ČR se podílí zhruba 5,4% a je v tomto ukazateli na devátém místě. Téměř 30% obyvatel žije v Plzni, další pětina obyvatel je soustředěna do 12 měst s více než 5 tisíci obyvateli.

Hustota obyvatel v kraji je 73 obyvatel na km2, v porovnání s ČR (130 obyvatel na km2) je Plzeňský kraj jedním z nejřidčeji zalidněných krajů. Nejméně zalidněny jsou správní obvody obcí Kralovice 33,19, Sušice 34,30 a Tachov 36,03 obyvatel na 1/km2. Po Jihočeském kraji je kraj Plzeňský druhým nejřidčeji zalidněným krajem ČR.

Z hlediska věkové struktury patří Plzeňský kraj k územím s nejstarší obyvatelstvem v ČR. Průměrný věk obyvatel kraje dosáhl v roce 2002 výše 39,7 let, v Plzni dokonce 40,9 let. Vysoký podíl staršího obyvatelstva v Plzeňském kraji je dán i indexem stáří (počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 0 14 let). V roce 2002 tento index dosáhl výše 128,92 - což je po Praze nejvyšší hodnota v ČR (průměr ČR - 121,54). Index stáří se v Plzeňském kraji neustále zvyšuje ( r. 1999 - 117,4; 2001 - 121,64).

V průběhu devadesátých let 20. století začalo docházet k mírnému poklesu počtu obyvatel v celé ČR, který trvá dodnes. Plzeňský kraj měl po Praze relativně nejvyšší úbytek obyvatelstva, ale v posledních letech se situace mírně zlepšuje. Úbytek obyvatelstva je způsoben zejména nízkou porodností. Přirozený úbytek obyvatelstva je záporný ve všech částech Plzeňského kraje mimo Tachova. Přirozený úbytek v kraji je částečně kompenzován migračním přírůstkem. Přirozený přírůstek činil v roce 2002 1,058 obyvatel. V rámci kraje dochází v posledních letech k odlivu obyvatel z Plzně ve prospěch bývalých okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever. Plzeňský kraj získává nové obyvatelstvo stěhováním a to především z Karlovarského a Ústeckého kraje.

V počtu živě narozených dětí 8,9 na 1.000 obyvatel je kraj pod celorepublikovým průměrem (9,1). Vzhledem k věkovému složení obyvatelstva a nízké porodnosti lze v nejbližších letech očekávat, další mírné snižování počtu obyvatel kraje.

V Plzeňském kraji žije 95,2% obyvatel české národnosti, 1,4% obyvatel slovenské národnosti, 0,4% německé a 0,1% romské národnosti. Od průměru se odlišuje Tachovsko, kde podíl obyvatel české národnosti je jen 91%, slovenské 3,3% a německé národnosti 0,6%.

V Plzeňském kraji je podle sčítání v roce 2001 celkem 121.160 domů. Více než 85% obytných domů jsou rodinné domy. Na Rokycansku, na Plzni-jihu a Plzni-severu tvoří rodinné domy více jak 90%. Z celkového počtu domů je více jak 25.000 domů neobydleno. Z celkového počtu bytů v kraji 243.862 je jich více jak 35.000 neobydleno tj. 14,4%. K rekreaci slouží 32,9% bytů. Od roku 1991 se zvýšil počet bytů o 7,2%, což představuje výstavbu více jak 17.000 bytů. Intenzita bytové výstavby v letech 1995 2000 porovnávaná podle průměrného počtu dokončených bytů na 1.000 obyvatel za rok dosáhla hodnoty 1,84, což je číslo vyšší než průměr ČR 1,76. V sociálně-ekonomicky nestabilním území kraje dochází k úbytku obyvatelstva, klesá zalidněnost, snižují se pracovní příležitosti, zhoršuje se dostupnost služeb a klesá životní úroveň. V Plzeňském kraji je to především Sušicko zejména Kašperské Hory, Bezdružicko, oblast Boru u Tachova, Manětínsko na Kralovicku, Radnicko na Rokycansku, Plánicko na Klatovsku, Horažďovicko a Horšovsko-Týnsko, Spálené Poříčí na Blovicku. V těchto nestabilních oblastech žije nyní cca 18% obyvatelstva kraje.

II.               EKONOMIKA

Plzeňský kraj patří především díky Plzni mezi nadprůměrné ekonomicky rozvinuté kraje. Na tvorbě HDP se kraj podílí více jak 5,5%, což řadí kraj na druhé místo po Praze. V Plzni je soustředěna téměř třetina průmyslových subjektů kraje a dvě třetiny průmyslové výroby. Významné postavení v kraji zaujímá průmysl potravinářský a elektrotechnický. Strukturální vývoj ekonomiky podobně jako v celé ČR je charakterizován postupným posilováním odvětví služeb a oslabováním odvětví průmyslu a útlumem zemědělství. Mezi nosné průmyslové podniky kraje patří Škoda Plzeň, Plzeňský Prazdroj, Chlumčanské keramické závody, Keramika Horní Bříza, DIOSS Nýřany, Stock Plzeň a Bohemia Sekt.

Zásoby nerostných nerudných surovin představují potenciál pro rozvoj zpracovatelského průmyslu. Těžební ekonomické subjekty jsou zaměřeny na těžbu a zpracování kaolinu, vápence, cihlářských hlín a keramických jílů, v menší míře se těží stavební kamenivo.

Plzeňský kraj je díky své geografické poloze atraktivní pro nové průmyslové zahraniční investice, mezi kterými dominují podniky MATSHUSITA TELEVIZION CENTRAL EUROPE, SIEMENS, VISHAZ ELEKTRONIK, HP-PELCER a další. V kraji je kolem 200 podniků se zahraniční kapitálovou účastí, což je dvojnásobek údaje za celou ČR (1,75%).

V kraji bylo k 30. 9. 2003 registrováno 99.501 soukromých podnikatelů, 9.295 obchodních společností, 511 akciových společností, 8.458 společností s.r.o., 407 družstev a 32 státních podniků. Malé a střední podnikání (do 250 zaměstnanců) se na celkové zaměstnanosti podílí zhruba 70% a vytváří přibližně 1/3 HDP kraje. Nejvíce ekonomických subjektů je v Plzni a okolí, dále pak na Klatovsku a Rokycansku. Nejméně pak na Plzni-jihu a Domažlicku.

Zemědělská půda zaujímá 51% celkové rozlohy kraje, z toho je 70% zorněno a 39% území zaujímají zalesněné plochy, zejména Šumavy a Českého lesa. Z hlediska půdně-klimatických podmínek pro zemědělské podnikání se řadí Plzeňský kraj mimo úrodnějších pásem v okolí řek (Plzeňská pánev), k oblastem v ČR zemědělsky nejhorším. Podíl orné půdy postupně klesá na úkor trvalých travních porostů a částečně dochází i k zalesňování zemědělské půdy, zejména na horách a v podhorách. Z důvodů malé rentability zemědělství dochází spíše ke stagnaci odvětví než jeho rozvoji. V rostlinné výrobě klesá podíl výroby obilnin a okopanin vůči technickým plodinám. Živočišná výroba se přes nárůst užitkovosti mírně snižuje. Novým zjevem je rostoucí podíl neobdělané půdy, která leží ladem, zejména na Tachovsku, ale i Plzni-jihu, Klatovsku a Domažlicku. Cena zemědělské půdy je v kraji zhruba o více jak 20% nižší, než je průměr ceny půdy v ČR. Zemědělství má v Plzeňském kraji značný význam z hlediska zaměstnanosti, především v oblastech mimo průmysl : Plzeň-jih, Plzeň-sever, Domažlicko, Tachovsko.

Lesní hospodářství je charakterizováno dostatečnými přírodními zásobami. Tyto zdroje se nacházejí především na Šumavě a v podhorských oblastech, dále na severu a severozápadě regionu. Značný podíl na vlastnictví lesů mají obce a města. Kraj se řadí v těžbě dřeva na 3. místo v České republice.

Stav životního prostředí Plzeňského kraje v rámci ČR lze hodnotit jako příznivý. K nejméně zatíženým oblastem z hlediska emisí náleží horské partie Šumavy a Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Kraj je členěn na 11 bioregionů. Ochrana přírody na Šumavě je zabezpečena formou velkoplošných chráněných území (NP Šumava s ochranným pásmem CHKO Šumava). Připravuje se vyhlášení chráněné oblasti Český les. Na území kraje je více jak 130 maloplošných chráněných území. Na druhé straně měřené emise v městě Plzni a okolí mnohonásobně převyšují hodnoty emisí v ČR. Devastace krajiny po těžbě nerostných surovin je nejrozsáhlejší v prostorech Nýřany Tlučná Vejprnice, Břasy Radnice, Stříbrska a Ejpovicka.

Kvalitu ovzduší negativně ovlivňuje růst automobilové dopravy, zejména růst obsahu oxidu dusíku. Na druhé straně dochází k výraznému poklesu hlavních znečisťujících látek u velkých a středních zdrojů, znečišťování vlivem restrukturalizace výroby a přechodem na jiná topná media, zejména zemní plyn. Významně poklesl obsah oxidu siřičitého. Dalším negativním faktorem ovlivňující kvalitu života je úroveň hluku, která se zvyšuje hlavně ve větších sídlech narůstající těžkou tranzitní dopravou.

Území kraje náleží mimo příhraniční oblasti do povodí Labe. Páteřním tokem je řeka Berounka. Mezi významné toky patří v regionu řeky Úhlava, Úslava, Radbuza, Mže Střela, Otava, Klabava na jihu pak řeka Otava. V regionu jsou tři významné vodárenské nádrže, nádrž Nýrsko na horní Úhlavě, nádrž Lučina na horní Mži a nádrž Klabava . Mezi chráněné území s plošnou ochranou vod patří Brdy a Šumava. Postupným snižováním znečisťování vod komunálními odpadními vodami dochází k výraznému zlepšování jakosti vod. Z hlediska ohrožení území zátopami je největší nebezpečí v centrálním území Plzně a v podhůří Šumavy.

Zásadní problémy nastávají především v ochraně zemědělských půd vlivem neúměrných požadavků na zábor půd pro průmyslové zóny a bytovou výstavbu. Hlavním úkolem v této oblasti je také realizace komplexních pozemkových úprav, včetně protierozních a revitalizačních opatření.

V Plzeňském kraji nevzniká velké množství nebezpečných průmyslových odpadů, převažuje odpad komunální. Prozatím se nepodařilo zavést komplexní systém nakládání s odpady od separace, zpracování až po zneškodnění. V blízké budoucnosti lze očekávat nárůst objemu odpadům, především plastových.

V Plzeňském kraji je evidováno 154.781 zaměstnanců, z toho v průmyslu pracuje 73.088 pracovníků, v zemědělství a lesnictví 9.995, stavebnictví 8.045, obchod a opravy 9.506, pohostinství 1.591, dopravě 5.389, veřejné správě 8.157, školství 14.685, zdravotnictví 12.061, realitní činnosti 7.108, ostatní veřejné a sociální služby 4.885 pracovníků. Plzeňský kraj patří v rámci ČR k oblastem s dlouhodobě nižší mírou nezaměstnanosti.

Registrovaná míra nezaměstnanosti činila v ČR 9,47%. V  Plzeňském kraji je evidováno celkem 21. 051 uchazečů o práci tj. 6,74% míra nezaměstnanosti. Nejvyšší nezaměstnanost je na Tachovsku 8,99%, na Klatovsku 8,51% a na Tachovsku 7,09%. Nejmenší nezaměstnanost je na Plzni-jihu 4,89% a Plzni-severu 5,86%. Kraj se řadí v rámci ČR na 3. místo za hlavním městem Prahou (3,58%) a Jihočeským krajem (6,59%).

Ve výši průměrných mezd 17.324 Kč se kraj řadí v rámci ČR na 3. místo za hlavní město Prahu 23.174 Kč a Středočeský kraj 18.225 Kč. Nejvyšší mzdy byly dosaženy v Plzni-městě 19.273 Kč, v okrese Rokycany 16.511 Kč a Plzni-jihu 16.002 Kč. Nejnižší mzdy byly naopak na Tachovsku 15.511 Kč a Klatovsku 15.444 Kč.

III.           OBČANSKÁ VYBAVENOST

A) ŠKOLSTVÍ

V rámci regionu zaujímá dominantní postavení město Plzeň. Je sídlem Západočeské univerzity (7 fakult) a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Počet studentů se v roce 1992 2004 zvýšil více jak třikrát, ale poptávka studentů z kraje i celé ČR značně převyšuje možnosti škol. Rozmístění středních škol je v regionu značně nerovnoměrné. Vzdělání poskytuje v kraji 14 gymnázií, 35 středních odborných škol. Přípravu na dělnická povolání provádí 38 středních odborných učilišť a učilišť. Poptávce na trhu práce neodpovídá poměr mezi počty absolventů SOŠ a SOU. Větší a často nenaplněná je potřeba vyučenců pro manuální činnost, naopak v administrativních oborech je trh práce nasycen.

Síť základních škol je považována za dostatečnou. V kraji je celkem 129 ZŠ 1. 9. ročník a 82 ZŠ 1. 5. ročník. V důsledku poklesu počtu dětí začínají vznikat problémy s ekonomikou provozu některých základních škol.

B) ZDRAVOTNICTVÍ

V Plzeňském kraji je v provozu 13 nemocnic a LDN, 4 specializované ústavy TRN v Janově (226 lůžek), Psychiatrická léčebna v Dobřanech (1.320 lůžek), Hospic sv. Lazara v Plzni (24 míst) a Lázeňská léčebna pro dospělé v Konstantinových Lázních (420 lůžek).

Spádová oblast nemocnic je většinou okres, mimo Plzeň-sever, kde není žádná nemocnice. Lékařská nemocniční péče pro obyvatele PS je zajišťována v Plzni, Stodě a v Rokycanech. Vybavenost jednotlivých okresů lůžky v nemocnicích a odborných léčebných ústavech je velmi nerovnoměrná, zejména je kritická situace v počtu a kapacitách LDN, protože jen dvě tato zařízení v regionu (Plzeň a Klatovy) o celkové kapacitě 340 lůžek, vzhledem k demografickému vývoji, představují naprosto nedostatečný počet. Následná tabulka potvrzuje nerovnoměrné rozložení nemocniční sítě i zdravotní péče v kraji:

Zdravotní péče

Okres

Kraj

ČR

Počet nemocnic,

včetně LDN

Počet léčebných ústavů

Počet lůžek celkem

Počet akutních lůžek

Počet lůžek na 100 tis. obyvatel

Počet lékařů na 100 tis. obyvatel

Domažlice

1

0

206

156

3,23

2,22

Klatovy

3

0

681

644

7,9

3,29

Plzeň-jih

1

1

1532

155

3,34

2,68

Plzeň-město

6

1

2582

2354

14,84

7,27

Plzeň-sever

0

0

0

0

0

1,67

Rokycany

1

1

373

148

4,60

3,11

Tachov

0

1

100

0

0

2,60

Plzeňský kraj

12

4

5.474

3.507

6,94

4,02

ČR

-

-

-

-

6,4

3,8

Velkým a neřešeným problémem mimo vlastní Plzeň je funkčnost Zdravotnické záchranné služby, která není schopna v řadě míst zajistit požadavek dojezdu do 15ti minut od nahlášení případu do nemocnice. Také dostupnost specializovaných léčebných služeb (gynekologie, pediatrie) je v regionu málo uspokojivá. Ambulantní péče je poskytována převážně soukromými subjekty.

Nadregionální význam mají v kraji pracoviště Fakultní a Vojenské nemocnice v Plzni a Psychiatrické léčebny v Dobřanech. V Plzni jsou také 3 soukromé nemocnice. V kraji je provozováno okolo 100 lékáren, jak ve státním, tak soukromém sektoru.

Zdravotní stav obyvatelstva kraje dokládá údaj o střední délce života, která vyjadřuje mimo jiné i úroveň péče o zdraví obyvatelstva, stav životního prostředí i genetické vlastnosti populace. Střední délka života obyvatel v regionu je nižší jak průměr ČR. Prodloužení střední délky života lze dosáhnout zejména změnou životního stylu obyvatelstva.

C) SOCIÁLNÍ PÉČE

Počet míst v domovech důchodců, domech-penzionech pro důchodce a zařízeních sociální péče pro dospělé je v kraji proti průměru v ČR mírně nadprůměrný. Požadavky na sociální služby budou v budoucnu postupně narůstat. Již dnes je průměrný věk obyvatel regionu vyšší než je průměr ČR a počty žádostí na umístění v ústavech a zařízeních sociální péče přesahují kapacity. Opravou a renovací musejí projít i některá stávající zařízení, včetně obměny jejich vybavení.

Do systému sociální péče patří i zařízení jako jsou denní stacionáře, pečovatelská služba, systém domácí péče o staré a invalidní občany, azylové domy, centra pomoci pro drogově závislé. V oblasti sociální péče je nutno hledat další netradiční způsoby pomoci starým a potřebným občanům. Zde nacházejí své místo různé charitativní subjekty a nestátní neziskové organizace.

Přehled o zařízeních sociální péče nám dává následující tabulka:

Zařízení sociální péče

okres,

kraj,

ČR

Domovy důchodců

Domy-penziony

DSP

ÚSP

Místa na 1.000 obyvatel

počet

místa

počet

Počet bytů

počet

místa

Domažlice

4

364

8

153

0

0

4,58

Klatovy

5

565

6

168

1

219

8,50

Plzeň-jih

2

161

12

298

1

210

5,39

Plzeň-sever

0

0

11

204

3

462

6,31

Plzeň-město

5

397

14

156

5

285

4,03

Rokycany

0

0

5

187

2

538

13,18

Tachov

4

266

4

189

1

65

6,44

Plzeňský kraj

20

1.753

60

1.355

13

1.779

6,26

ČR

-

-

-

-

-

-

5,24

D) KULTURA

V kulturním životě kraje má významné místo město Plzeň. Mají v něm sídlo 3 stálé profesionální scény. V regionu je více jak 20 muzeí, kulturní domy, výstavní síně. V každém okrese je vybudována síť knihoven o celkovém počtu více jak 400 poboček. Ty jsou významnými centry kultury, vzdělávání a komunikace obyvatel.

Pro koncerty vážné hudby se využívají např. Chrám Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech a památkové objekty v Plasích, Švihově, Velharticích, zámek Kozel a další.

Celostátně významnou oblastí s živou tradicí folklorních, hudebních a výtvarných aktivit je Chodsko. Z architektonických památek bylo 14 vyhlášeno jako národní kulturní památky, 3 městské památkové rezervace, 5 venkovských památkových rezervací,18 městských památkových zón a 41 venkovských památkových zón. I přes velké finanční prostředky, které jsou vkládány do této oblasti, je péče stále nedostatečná a mnohé památky nadále chátrají. Do budoucna je nutno hledat vícezdrojové financování.

E) SPORT A REKREACE

Nejvíce možností pro kvalitní sportovní vyžití nabízí město Plzeň. Zde jsou sportovní zařízení, kterých využívají sportovní kluby účastnící se nejvyšších republikových soutěží, je zde i relativní dostatek zařízení pro sportování široké veřejnosti. Problém je určitá zastaralost a často špatný technický stav těchto zařízení.

Pro rozšíření možností sportování je nutno rozšířit zpřístupnění venkovních sportovišť a tělocvičen ve školách a podporovat výstavbu dalších zařízení. Z hlediska potřeby a rozmístění sportovních zařízení je region vybaven nedostatečně.

Podmínky pro rekreaci jsou v kraji příznivé. Atraktivní přírodní podmínky vhodné pro turistiku, cykloturistiku, zimní a letní sporty jsou ve všech místech kraje. Regionálně významná pro letní rekreaci je Hracholuská přehradní nádrž a říční údolí Mže, Střely, Otavy a Berounky. Výrazně nadregionální význam pro rekreaci má Šumava.

F) DOPRAVA

Plzeňský kraj zaujímá strategicky významnou polohu ve spojení východ západ Evropy. Hlavní význam má silniční doprava, která vytlačila dopravu železniční. Stupeň automobilizace je v kraji průměrný mimo vlastní Plzeň, která zaujímá v tomto hledisku přední místo v republice. Silniční síť má výrazné radiální uspořádání. Postupným zprovozňováním dálnice D5 výrazně vzroste význam tzv. pošumavské tangenty připojující příhraniční část kraje.

Základním problémem dopravní silniční sítě zůstávají neřešené obchvaty větších a středních sídel na hlavních dopravních tazích. Také technická kvalita silniční sítě neodpovídá nárůstu provozu. Nejhorší situace je v okresech Plzeň-sever, Domažlice a Tachov. Neexistencí řešení dopravního propojení severních a jižních částí Plzně dochází v centru města až ke kalamitním situacím.

Železniční síť má obdobné uspořádání jako síť silniční. Tvoří jí převážně jednokolejné tratě. Hlavní železniční tratě vyžadují především elektrizaci a zdvojkolejnění. Nadále ztrácejí význam regionální tratě.

Dopravní obslužnost zajišťuje zejména autobusová doprava. Nedostatečná je dopravní obslužnost v menších a okrajových sídlech. Základním úkolem je zavedení integrovaného dopravního systému (IDS) na širší území než je Plzeň a její okolí. Rozšíření IDS je možné jedině zavedením tzv. kyvadlové železniční dopravy navázanou na dopravu autobusovou.

V jednotlivých částech regionu je budována cyklistická doprava, která musí být navázána na mezinárodní cyklistické trasy. Významnou částí se stane i doprava letecká využitím letiště v Líních jak pro civilní, tak nákladní leteckou dopravu.

G) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Zásobování regionu pitnou vodou je hlavně z povrchových zdrojů. Největší kapacita úpravy vod je v Plzni. Velkým rizikem je závislost Plzně na jediném zdroji vody. Vlivem předpokládaného nárůstu spotřeby vody musí nastat potřeba výstavby veřejných vodovodů, především v menších sídlech. Rozvoj veřejné kanalizace zaostává za výstavbou vodovodů. Téměř kompletní kanalizaci s ČOV má město Plzeň. Také všechny obce s koncentrací nad 2.000 obyvatel mají vybudovánu ČOV. Ve skupině obcí s počtem obyvatel 500 2.000 je nutno vybudovat více jak 60 ČOV, týká se to zejména obcí umístěných podél vodárensky exponovaných toků.

Ve větších sídlech je zajišťováno centrální zásobování teplem. Většina kotelen používá zemní plyn. Kraj je díky tranzitnímu plynovodu, který regionem prochází poměrně dobře plynofikován. Očekáváme spíše pokles zájmu o využívání zemního plynu zvýšeným využíváním alternativních zdrojů, především biomasy.

V regionu nejsou žádné významné elektrické zdroje. Je nutno posílit rozvodnou síť, zejména na úrovni vysokého napětí. Převážná část obcí je dobře zabezpečena telefonním spojením, které se nadále dobudovává.

ÚZEMNÍ A REGIONÁLNÍ ROZVOJ

I.                    STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE

Plzeňský kraje spravuje oblast jihozápadních Čech o rozloze 7.561 km2 s 549 618 obyvateli. Výkon státní správy zajišťuje 15 pověřených úřadů III. stupně a 35 pověřených úřadů II. stupně. Samosprávně je kraj členěn na 501 obcí. Jihozápadní hranice okresů Klatovy, Domažlice a Tachov tvoří v délce cca 40ti% hranici se SRN, Jižním Bavorskem. Při hranici kraje s Bavorskem dominuje pásmo zalesněného a málo osídleného pohoří Šumavy a Českého lesa, do její východní části zasahuje západní část Brd. Protikladem těchto oblastí je široká Plzeňská kotlina s centrálním územím osídlení kraje Plzní, druhým největším městem v Čechách s rozvinutou průmyslovou výrobou, ale i s intenzivní zemědělskou výrobou orientovanou kolem čtyř řek a jejich přítoků, stékajících se do plzeňské kotliny. Ostatní území kraje tvoří pahorkatiny. Základní podmínkou územního rozvoje kraje je dopravní obslužnost, která v současné době nesplňuje požadavky kladené na rozvoj území. Špatná dostupnost do center venkovského osídlení je příčinou migrace mladých lidí z venkova do center. Kvalitní dopravní a technická infrastruktura je hlavní podmínkou pro rozvoj území. Plzeňský kraj má velmi dobrou strategickou polohu s poměrně hustou železniční a silniční sítí, které po potřebné modernizace vytvoří podmínky pro rozvoj podnikání a kvalitnější napojení na evropské dopravní sítě.

Výše uvedenou charakteristiku Plzeňského kraje dokresluje následující tabulka:

Název osídlení

Počet obyvatel kraje v %

Rozloha v %

Počet obyvatel na km2

Plzeň

30,55

1,7

1.347

centra venkovského osídlení

37,2

16,6

163

venkov

32,3

81,7

29

Tato strukturální a sídelní nevyváženost je převážně způsobena vlnami historických událostí:

a)     odsunem Němců z sudetských oblastí po roce 1945 a nedosídlením oblasti,

b)     nekontrolovatelným a nadměrným růstem těžkého strojírenství v Plzni na úkor kraje v době reálného socializmu, zejména na úkor oblastí při bavorské hranici,

c)      přechod zjednodušené a deformované ekonomiky na principy tržní ekonomiky, které výrazně narušily zavedenou strukturu zemědělského hospodaření tlak zahraniční konkurence ke snižování nákladů zemědělské produkce.

Vzhledem k této strukturální a sídelní nevyváženosti kraje je třeba brát na zřetel specifické sociálně-ekonomické požadavky jednotlivých oblastí. Programové priority jednotlivých oblastí kraje nejsou konstantní, proto je program rozvoje Plzeňského kraje zaměřen do tří typů oblastí:

a)     Plzeň

b)     Centra venkovského osídlení

c)      Venkovské oblasti

Základní ukazatele pro stanovení územních priorit Plzeňského kraje:

Pověřené obce

II.stupně

_

Okres

Hustota obyvatel na km2

Úbytek nebo přírůstek obyvatel

v %

1991-2002

Výše nezaměstna-

nosti v %

r. 2003

Územní priority

Plzeň

100 a více

- 3,7

7,6

Neutrální území

Plzeňská aglomerace

Plzeň-jih

Stod

61-80

- 1,9

6,5

Neutrální území

Dobřany

100 a více

+ 2,5

5,0

Neutrální území

Přeštice

61-80

+ 1,1

4,7

Neutrální území

Blovice

61-80

+ 3,9

6,3

Neutrální území

Nepomuk

21-40

- 5,2

7,3

Mírně problémové území

Starý Plzenec

100 a více

+ 4,5

5,1

Neutrální území

Plzeň-sever

Nýřany

100 a více

+ 2,7

4,6

Neutrální území

Město Touškov

21-40

+ 3,7

6,0

Neutrální území

Třemošná

100 a více

+ 5,0

6,5

Neutrální území

Všeruby

21-40

+ 5,0

8,4

Slabě problémové území

Manětín

méně než 20

- 5,0

11,5

Silně problémové území

Plasy

41-60

- 3,2

8,4

Středně problémové území

Kralovice

21-40

- 0,7

10,9

Silně problémové území

Rokycany

Rokycany

100 a více

0

7,4

Neutrální území

Radnice

21-40

- 4,7

8,8

Středně problémové

Zbiroh

21-40

- 0,1

7,8

Mírně problémové území

Venkovské oblasti

Tachov

Tachov

41-60

+1,4

9,0

Středně problémové území

Planá

21-40

+ 5,8

10,5

Silně problémové území

Bor

21-40

- 0,5

10,3

Silně problémové území

Stříbro

41-60

+ 0,3

12,3

Silně problémové území

Bezdružice

21-40

- 3,5

12,9

Silně problémové území

Domažlice

Domažlice

61-80

-2,5

6,6

Neutrální území

Poběžovice

21-40

+ 4,4

9,6

Silně problémové území

Horšovský Týn

21-40

- 1,4

8,0

Středně problémové území

Staňkov

61-80

- 4,7

6,8

Neutrální území

Holýšov

61-80

0

7,2

Neutrální území

Kdyně

41-60

+ 4,8

6,8

Neutrální území

Klatovy

Klatovy

61-80

- 2,0

7,2

Neutrální území

Nýrsko

21-40

+ 0,9

7,5

Neutrální území

Sušice

41-60

- 4,4

11,0

Silně problémové území

Kašperské Hory

méně než 20

- 5,0

17,0

Silně problémové území

Horažďovice

41-60

- 4,8

6,95

Mírně problémové území

Plánice

21-40

- 8,4

8,0

Středně problémové území

II.                SWOT ANALÝZA

A) SILNÉ STRÁNKY

-         Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství

-         Dostatek volných ploch pro rozvoj sídel

-         Existence páteřních rozvodů energetických systémů

-         Komplexně vybavené centrum Plzeň, plnící i funkce nadregionálního významu, schopné pozitivně ovlivňovat rozvoj celého kraje

-         Využití průmyslové a další výrobní tradice územních sídel na rozvojových osách pro lokalizaci kvalitních investorů

-         Významný podíl stabilních průmyslových odvětví založených na místní surovinové základně - v rámci ČR nadprůměrná výkonnost ekonomiky

-         Nižší míra nezaměstnanosti, relativně levná, adaptabilní a kreativní pracovní síla

-         Dostupnost Plzně a center venkovského osídlení daná relativně hustou a rovnoměrně uspořádanou radiální silniční sítí a železniční sítí

-         Téměř dokončená dálnice D5 propojující kraj s centrem státu a se zeměmi EU

-         Dostatečná síť základního a středního školství, dvě vysoké školy univerzitního typu, velmi dobrá vzdělanostní úroveň obyvatelstva

-         Dobrá kvalita životního prostředí kraje, kulturní a historický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, velmi cenné přírodní podmínky oblastí Šumavy a Českého lesa

-         Využití dotačních programů EU

B) SLABÉ STRÁNKY

-         Velké územní rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonu ekonomiky

-         Nízká prostorová mobilita pracovních sil způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení a nedostatkem kvalitních pracovních příležitostí

-         Nízká a nerovnoměrná hustota osídlení a rozsáhlé nestabilní venkovské oblasti s nízkou občanskou vybaveností a špatnou dopravní obslužností, s vyšší nezaměstnaností a trvalým úbytkem obyvatelstva

-         Nestabilizovaná zaměstnanost ve venkovských oblastech, práce s nízkou přidanou

hodnotou nevyužívající kvalifikační potenciál obyvatelstva

-         Profesní a územní nerovnováha nabídky a poptávky na trhu práce

-         Zanedbaná dopravní síť a nízký stupeň vybavenosti technickou infrastrukturou

-         Lokální význam dálnice D5 bez vybudovaných rychlostních přivaděčů (KT,DO,PS)

-         Zastaralá, málo propustná železniční a silniční infrastruktura ve směru na Jižní

Bavorsko důležitá pro lokalizaci zahraničních investorů zejména v  příhraničních oblastech, dopravní problémy Plzně

-         Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání, nedokončená restrukturalizace některých klíčových podniků, nedostatečná harmonizace nabídky studijních oborů na SOŠ a SOU s poptávkou na trhu práce

-         Stagnace vědecko-výzkumných a inovačních aktivit, podpory a komercionalizace průmyslového výzkumu a vývoje

-         Nedostatečná podpora venkovských oblastí, zejména v oblasti cestovního ruchu, drobného podnikání a služeb a následně související infrastruktury

-         Nedostatečná kapacita sociálních zařízení všech typů

-         Nedostatek kvalitních projektů na všech úrovních samosprávy pro čerpání dotací

z fondů EU

- Nedokončená reforma veřejné správy

C) PŘÍLEŽITOSTI

-         Využití hlavních rozvojových os v kraji k lokalizaci ekonomických aktivit

-         Modernizací železniční a silniční infrastruktury dosáhnout zlepšení dopravní dosažitelnosti venkovských oblastí pro umístění podnikatelských aktivit

-         Podpora investorů tvořících vyšší přidanou hodnotu, zejména při lokalizaci do problémových oblastí kraje

-         Využití kulturní a historický potenciál kraje a přírodně cenné oblasti Šumavy a Českého lesa k rozvoji cestovního ruchu

-         Podporovat projekty rozvoje malých a středních podniků včetně projektů v oblasti cestovního ruchu

-         Ve spolupráci s centrálními orgány přizpůsobovat další rozvoj školské, zdravotní a sociální sítě tak, aby se zvyšovala stabilita problémových oblastí kraje

-         Využít rozvinuté sítě škol v kraji a prosazením systému celoživotního vzdělávání zvýšit kvalifikační úroveň občanů podle potřeb pracovního trhu a rozvojových záměrů kraje

-         Propojit systém vzdělávání, výzkumu a praxe

-         Zaváděním integrovaných dopravních systémů zlepšit mobilitu pracovních sil

(podpora pouze bydlení v místech s pracovní příležitostí přispěje k vylidnění venkova)

-         Vytvořit regionální průmyslové a logistické centrum

-         Zvyšovat stabilitu krajiny realizací krajinotvorných programů

-         Efektivně využívat obnovitelné zdroje a preferovat materiálové využití odpadů

-         Zavádět a využívat ekologicky šetrné energetické zdroje

-         Využít moderní informační technologie při budování informační společnosti

-         Využít prostorového a územního plánování a komplexní pozemkové úpravy k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních , civilizačních a kulturních hodnot

-         Připravit dostatečné množství kvalitních projektů pro čerpání dotací z EU, zaměřit podpůrné projekty ke stabilizaci problémových oblastí kraje, prosazovat vícezdrojové financování projektů

-         Metodicky řídit obce a sdružení obcí při přípravě projektů pro čerpání dotací z EU

-         Usilovat o dokončení reformy veřejné správy, která povede k posílení účasti kraje a obcí třetího stupně na rozhodování o rozvoji kraje a posílí funkčnost státní správy a samosprávy.

D) OHROŽENÍ

- Nedotažení reformy veřejné správy, nebo její posun nežádoucím směrem, a tím i

znemožnění aktivního a efektivního výkonu státní správy a samosprávy

-         Ohrožení sídelní struktury ve venkovských oblastech

-         Setrvalá nebo zhoršující se situace v zemědělství a lesnictví

-         Odchod kvalifikované pracovní síly do center, mimo region nebo do zahraničí

-         Hospodářská stagnace nebo pokles průmyslových odvětví, razantní zvyšování nezaměstnanosti, zejména v příhraničních oblastech

-         Další zanedbávání dopravní infrastruktury kraje a jeho centra

-         Silné narušení přírodních a kulturně historických hodnot území

-         Zhoršení věkové struktury obyvatelstva s negativními dopady na ekonomiku, dostupnost v sociální oblasti, školství, a zdravotnictví

-         Riziko odchodu firem využívajících jako konkurenční výhodu levnou pracovní sílu a daňové výhody

-         Nedostatečné legislativní a ekonomické nástroje pro udržení kvalitního životního prostředí, včetně racionálního nakládání s odpady

-         Nedostatek finančních prostředků pro koofinancování projektů pro čerpání z fondů EU

III.             CÍLE:

Základním cílem a posláním kraje je:

ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ŽIVOTA OBYVATEL KRAJE

založeném na principech trvale udržitelného ekonomického rozvoje s uplatňováním hledisek sociálních, zdravotních a ekonomických.

Z á k l a d n í c í l e :

Ekonomika - ekonomický růst a zaměstnanost, růst životní úrovně

Lidské zdroje - kvalitní podmínky pro život, vzdělání a práci

Územní rozvoj - stabilita sídel a rozvoj vybavenosti území

Venkov - trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí kraje

Životní prostředí - zdravé životní prostředí

A) EKONOMIKA

Zaměříme se na podporu malého a středního podnikání, pro region nosných a perspektivních odvětví v průmyslu, zemědělství, ve službách a v cestovním ruchu.

Budeme podporovat výzkum a vývoj, zavádění inovací a progresivních technologií zejména jejich účastí na mezinárodních projektech financovaných z EU. Rozhodující bude zajištění kapitálových zdrojů a vytváření podmínek pro rozvoj investic.

Zachovalá příroda, dobré životní prostředí, geografická rozmanitost regionu a jeho hodnotné kulturní a historické památky dávají předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu. Rychlý rozvoj tohoto odvětví musí doprovázet zejména rozvoj a zkvalitnění infrastruktury a služeb, zaměření se na turistiku, cykloturistiku a agroturistiku.

Rozvoj ekonomiky a doprovodných odvětví přinese do regionu stabilizaci a rozvoj pracovních příležitostí, zvýšení životní úrovně, zlepšení lidského, technického i kulturního potenciálu kraje

B) LIDSKÉ ZDROJE

Hlavním cílem tohoto okruhu je zajištění rozvoje zaměstnanosti, vzdělanosti a uplatnění na trhu práce. Musíme systematicky řešit nezaměstnanost cestou rozvoje celoživotního vzdělávání, zkvalitňovat zdravotní a sociální péči, zvyšovat kvalitu kulturního a společenského života obyvatel kraje. Neméně důležitým úkolem je rozvoj bydlení, optimalizace kapacit občanské vybavenosti, podpora kultury a péče o historické dědictví. Celospolečenská opatření musí vést k podpoře zejména mladých rodin s dětmi a zvyšování natality.

V oblasti školství je nutno rozvíjet aktivní způsoby výuky, podporovat využívání informačních technologií a výuky světových jazyků.

Modernizace výukových a studijních programů, kvalifikačních a rekvalifikačních kurzů přispěje i k větší flexibilitě na trhu práce.

Investice v rámci tohoto cíle přispějí ke stabilizaci demografického vývoje a k dostupnosti kvalitní pracovní síly.

C) ÚZEMNÍ ROZVOJ

Při řešení tohoto problému je nutno se zaměřit na stabilizaci sídelní struktury, včetně jednotlivých malých sídel, zejména posilováním kooperativních vazeb mezi venkovem a centry venkovského osídlení na straně jedné a mezi těmito centry a Plzní na straně druhé. Nejdůležitějšími prvky této stability jsou centra venkovského osídlení obce II. stupně a zejména obce III. stupně.

Jedním z limitujících faktorů stabilizace sídelní struktury je dopravní obslužnost, která je nyní nevyhovující. Špatná dopravní obslužnost vede k migraci zejména mladých obyvatel z venkova do jeho center. Zde je základním cílem podpora výstavby a modernizace dopravní a technické infrastruktury, zavádění dopravních integrovaných systémů v Plzni a navazujících regionech. Nezbytná je modernizace a celkové urychlení oprav silniční, ale i železniční sítě.

Využití podpůrných programů EU se musí zaměřit na zlepšení vodohospodářské infrastruktury v souladu s legislativou a požadavky EU. Rozvojovým impulsem je urychlená realizace regionálního informačního systému.

D) VENKOV

Třetina obyvatel kraje žije na venkově. Venkovská sídla se však vylidňují hlavně z důvodu úpadku zemědělství, ztráty pracovních příležitostí, chátráním stavebního fondu, pro nedostatečnou strukturu obchodních a sociálních služeb, pro špatnou dopravní dostupnost a oslabenost tradičních sociálních vazeb.

Venkov je nutno oživit rozvojem podnikatelských aktivit, zejména obnovou tradičních řemesel, rozvojem venkovského cestovního ruchu, rozvojem služeb.

Je nutno stabilizovat zemědělství, zvýšit konkurenceschopnost zemědělských produktů, stabilizovat domácí produkci a spotřebu potravin, zavést programy pro obdělání půdy ležící ladem. Zaměřit se na rozvoj mimoprodukčního zemědělství, nepotravinářské zpracování zemědělské produkce, ekologického zemědělství.

Zásadní podmínkou je provedení komplexních pozemkových úprav, protierozních a revitalizačních opatření.

Podpoříme bytovou výstavbu, zejména výstavbu rodinných domů, rozvoj technické infrastruktury a dostupnost služeb.

Zaměříme se na podporu cestovního ruchu, cykloturistiku, agroturistiku, rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb.

E) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Plzeňský kraj je z hlediska životního prostředí hodnocen příznivě, existují vážné problémy zejména v Plzni a okolí a částečně i v dalších větších městech. Výrazné diferenciace lze sledovat i ve stavu krajiny, v její struktuře a stupni ekologické stability.

V kraji je nutno řešit:

a)     prevenci vzniku odpadů, ekologicky šetrné nakládání s odpady

b)     snížení úrovně zatížení prostředí emisemi a hlukem

c)      multifikační využívání krajiny obnova přirozených vazeb v krajině

d)     ekologickou výchovu a osvětu

EKONOMIKA

Podmínkou rozvoje Plzeňského kraje je jeho ekonomický růst ve všech hospodářských oblastech. Dořešením výše podílu z daní, který půjde do rozpočtových příjmů kraje, efektivním využitím těchto příjmů za současného zvyšování podílu vícezdrojového financování rozvojových záměrů (EU, stát, kraj, obce a soukromý kapitál) a kultivací ekonomického prostředí (boj proti korupci a ekonomické kriminalitě) se chceme podílet na vytváření podmínek pro úspěšnou realizaci našeho kraje.

Podpoříme takový ekonomický růst kraje, který umožní zvyšovat konkurenceschopnost podniků zvyšováním kvalifikované přidané hodnoty a produktivity ve výrobě zboží a služeb a tím i umožní zvyšovat příjmy a zaměstnanost ekonomicky aktivních obyvatel kraje.

Podpoříme rozvoj nových podnikatelských aktivit, zejména v oblasti mimoprodukčních funkcí zemědělství, v cestovním ruchu a na tyto aktivity navazující v podnikání zejména ve službách. Těmto aktivitám budeme vytvářet podmínky pro sídelní strukturu kraje s cílem udržení kvality životního prostředí.

Jsme přesvědčeni o nutnosti zachovat potravinovou bezpečnost kraje a udržet výrobu a zpracování domácích potravinových zdrojů.

Chceme, aby se při realizaci uvedených hospodářských záměrů respektovala rovnost jednotlivých druhů vlastnictví a podporujeme součinnost veřejné a soukromé sféry ve prospěch občanů kraje.

Proto chceme:

  • Podporovat aktivní průmyslovou politiku vytvářející podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu, stavebnictví a energetiky v kraji
  • Vytvářet vhodné podnikatelské prostředí k výrobě a prodeji výrobků s vyšším podílem přidané hodnoty
  • Zaměřit se na vytváření nových pracovních míst
  • Usilovat v rámci III. etapy reformy veřejné správy (modernizace ústřední státní správy) o takové rozdělení veřejných prostředků mezi centrem a krajem, které bude respektovat principy subsidiarity.
  • Zkvalitnit řízení tvorby a realizace projektů rozvoje kraje spolufinancujících EU tak, aby efektivně naplňovaly schválené záměry komplexního rozvoje kraje.
  • Osvojit si osvědčené a společensky výhodné formy společné finanční účasti veřejného a soukromého sektoru při realizaci veřejně prospěšných investic.
  • Otevírat na hlavních rozvojových osách (sídla u dálnice, u přivaděčů k dálnici, při komunikacích I. třídy) další průmyslové zóny, abychom přilákali kapitál s produkcí s vyšší přidanou hodnotou. K tomu současně připravit kvalifikované zdroje pracovních sil.
  • Pomáhat propojovat vývoj inovací a jejich zavádění, zejména středních a malých podniků a tím přispět ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti na trhu.
  • Podporovat rozvoj nových podnikatelských aktivit a to zejména v mimoprodukčních funkcích zemědělství, v cestovním ruchu (a na to navazující podnikání).
  • Zvýšit efektivitu výběrových řízení s ohledem na budoucí plánovaný střednědobý ekonomický rozvoj regionu Plzeňského kraje, jeho obcí a měst. To se týká zejména výběru podnikatelských subjektů pro nově nabízené prostory průmyslových zón.

  • Podpořit rozvoj vědy a výzkumu tak, aby docházelo k uzavření řetězce výzkum vývoj výroba prodej kooperujících podnikatelských subjektů.

I když rámec podnikatelského prostoru je definován orgány centrální správy státu, zůstává již dnes hodně možností ovlivnit rozvoj podnikatelského prostředí orgány veřejné správy kraje i jednotlivých měst či obcí (a to zejména její samosprávné složky, volené občany).

Proto i na této úrovni je třeba vést diskusi o tom, jak dosáhnout stavu, aby veřejná správa měst a obcí Plzeňského kraje:

o       podnikala v zájmu obyvatel příslušného města (obce) v oblasti energií, péče o životní prostředí, údržby komunikací a bytového fondu města (obce) apod. formou zakládání podnikatelských subjektů s většinovou účastí města (obce). Důsledkem by byla jednak úspora finančního rozpočtu města (obce) a současně by město (obec), prostřednictvím městem (obcí) jmenovaného manažéra takové společnosti, podrobně vidělo do účetnictví příslušného podnikatelského subjektu. Lze rovněž očekávat podstatné omezení tolik diskutovaného prostoru pro korupci!

o       systémově řešila ambulantní prodej (veřejné tržní plochy) důslednou kontrolou právní a finanční čistoty prodávaného zboží s důrazem na sortimentní skladbu nabízeného zboží na trhu. Prodejní plochy na veřejných prostorách města (obce) nepronajímat zprostředkovatelům, nýbrž vybírat nájem za prodejní místo přímo a tím opět čelit korupci, regulovat strukturu prodejců (s ohledem na potřeby občanů) a zvýšit tak i finanční příjem do rozpočtu města (obce)

o       regulovala výstavbu velkých supermarketů (a to zejména těch, které se staví v intravilánech měst) tak, aby nelikvidovaly zdravou maloobchodní infrastrukturu měst. Čelit tím monopolizaci obchodní sítě na území měst za současné ztráty pracovních míst maloobchodní sítě města (a navazující sítě dalších podnikatelských subjektů). Podstatnou věcí v této souvislosti jsou i otázky umístění českých výrobků v prodejní síti!

o       více využívala intelektuální potenciál občanů měst (obcí) na jeho správě.

o       ve střednědobém horizontu pěti (až deseti) let stanovila podmínky pro zajištění potřebné pracovní síly v souladu s budoucími potřebami podnikatelských subjektů (životní a sociální podmínky, vzdělání, dobré životní prostředí apod.).

o       efektivně nakládala s pozemky a nemovitým majetkem města. Majetek města převáděla na soukromé vlastníky pouze v případě, že pro město (obec) je to jednoznačně výhodné (zejména u podnikatelských subjektů) a to v souladu s dlouhodobým programem rozvoje příslušného města, či obce. Transfer tohoto majetku musí být smluvně ošetřen tak, aby v případě, že nový majitel podmínky zakotvené ve smlouvě nesplní (nebo spekulativně s ním podniká ve svůj prospěch), byl tento majetek vrácen městu (obci) zpět.

ZEMĚDĚLSTVÍ A KRAJINOTVORBA

Rozvoj zemědělství a venkova je naší dlouhodobou programovou prioritou. Nejde jen o rozvoj zemědělské výroby, ale o plnohodnotný a bohatý život všech občanů žijících na venkově, kteří svojí činností zásadně ovlivňují charakter a vzhled kulturní krajiny Plzeňského kraje.

Rozhodující do budoucna je udržení odpovídajícího rozměru zemědělství v kraji, které je spojeno s kulturním vzhledem krajiny, s ekologickou a sociální stabilitou kraje. Prioritou pro nás je potravinová bezpečnost země, domácí výroba, zpracování a spotřeba potravin. Zemědělské dotace chápeme jako cestu ke stabilizaci únosných cen potravin pro obyvatelstvo.

Budeme usilovat o rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, zejména pak o nepotravinářské využití zemědělské produkce výrobu metylesteru, bioetanolu a obnovitelných energetických zdrojů. Evropský model zemědělství, ke kterému se ČSSD hlásí, nemá dnes již pouze produkční rozměr, ale stále více do jeho popředí vystupují úlohy společenské, především péče o kulturní vzhled krajiny a její ekologickou a sociální stabilitu.

V zemědělství se budeme zaměřovat zejména na:

-         na vytváření a posilování ekologicky stabilní krajiny, podporu ekologické formy hospodaření s cílem dosažení 10% ekologických hospodářství především v horských a podhorských oblastech kraje.

-         snižování podílu orné půdy v zemědělsky méně efektivních oblastech kraje cestou zatravňování a zalesňování. Podíl orné půdy ze zemědělské půdy chceme snížit na 60%.

-         podporu rozvoje ekologicky únosné zemědělské velkovýroby, kterou považujeme za ekonomicky efektivnější, bez ohledu na to, zda jde o zemědělská družstva, společnosti nebo soukromě hospodařící rolníky.

-         bezpodmínečné, rychlé a soustavné zavádění hygienických a technologických standardů do výroby, vytváření přísných kontrolních mechanizmů v rámci celého potravního řetězce, včetně dodržování pravidel pro welfare chovaných zvířat.

-         udržení funkčního zemědělství na celé ploše zemědělské půdy,budeme se orientovat na využití neobdělané půdy především v příhraničí.

-         urychlení komplexních pozemkových úprav s cílem umožnit identifikaci a využívání vlastní zemědělské půdy podnikateli.

-         zvýhodněný prodej státní a nákup soukromé zemědělské půdy pro české podnikatele v zemědělství.

-         podporu přílivu zahraničního i domácího kapitálu do rekonstrukce a výstavby nových potravinářských provozů v kraji s cílem zvýšení bezpečnosti potravin pro spotřebitele.

-         posílení příjmů zemědělců z jiných zdrojů, především doplňkových výrob a činnosti, zejména pak na rozvoj agroturistiky a rekreace.

-         zlepšování podnikatelského prostředí, efektivní čerpání finančních prostředků ze strukturálních a kohezních fondů EU.

-         podporu sdružování zemědělců do odbytových družstev a ekonomickou stabilitu podnikatelských subjektů v zemědělství.

Lesy považujeme za významné celospolečenské vlastnictví a lesní hospodářství budeme orientovat na trvalý rozvoj jeho produkčních i mimoprodukčních funkcí a na zlepšování zdravotního stavu lesů. Trváme na tom, aby dlouhodobě nedošlo ke zvýšení objemu těžby nad úroveň objemu přírůstku dřevní hmoty. Les musí zůstat přístupný pro všechny lidi a musí být využitelný pro sportovní, rekreační a myslivecké účely. Jsme zásadně proti privatizaci a atomizaci státních lesů.

Obdobně významným prvkem národního bohatství je i vodstvo a vodní hospodářství. Dáváme přednost ekologické a krajinotvorné funkci vodních ploch a vodních toků před jejich jednostranným hospodářským využitím.

Vnímáme problematiku venkova jako celek se všemi jeho současnými problémy, které chceme řešit. Budeme se zabývat a podporovat činnosti občanských sdružení jako jsou myslivci, včelaři, rybáři, zahrádkáři, drobní chovatelé a další, jejichž význam v souvislosti s transformací venkova stále stoupá. Zemědělství a venkov má zásadní význam ve venkovských oblastech kraje pro udržení zaměstnanosti a života vůbec.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Celospolečenské přírodní bohatství je nutno chránit a starat se o ně stejně jako o přírodně-historický ráz kulturní krajiny.

Česká strana sociálně demokratická chápe ochranu životního prostředí jako jednu ze svých priorit. Chceme, aby se úroveň životního prostředí v našem kraji neustále zlepšovala. Ochranu životního prostředí chápeme jako významné celospolečenské téma, které zásadně ovlivňuje veškeré sektory, ať se jedná o občanský, podnikatelský či veřejnoprávní.

ČSSD volí jako určující strategii svého programu pro 21. století udržitelný rozvoj. V současnosti je již zřejmá neudržitelnost prudkého extenzivního růstu průmyslové civilizace stejně jako jsou zřejmé s ní spojené globální ekonomické problémy. Udržitelný ekonomický, sociální a kulturní rozvoj zakládáme na citlivém vztahu k přírodě, na rozumném čerpání nejen neobnovitelných zdrojů, ale i zdrojů obnovitelných. Odmítáme přetrvávající umělé rozdělování ekonomických a ekologických cílů. Jejich vzájemná podmíněnost je zřejmá a nevyhnutelná.

Za udržitelný rozvoj považujeme v souladu s pojetím EU (nařízení Rady č. 2494/2000) takový rozvoj, který povede ke zlepšování životní úrovně obyvatel v mezích kapacity ekosystému, a to ochranou přírodního bohatství a jeho biologické rozmanitosti v zájmu současné i budoucích generací.

Budeme se snažit o vytvoření fungující komunikace mezi ekologickými a příbuzně zaměřenými nevládními organizacemi v kraji, o vytvoření zázemí pro zástupce těchto organizací v expertních skupinách a komisích kraje. Prosadíme taková opatření, která povedou ke zvýšení porozumění veřejnosti strukturám krajské samosprávy, rozhodovacím procesům a zohledňování principů trvale udržitelného rozvoje ve všech oblastech a projektech rozvoje Plzeňského kraje.

Dále prosadíme:

-         Zlepšení přístupu k informacím o životním prostředí, zavedeme co možná nejširší a informačně aktuální informační systém.

-         Vytvoříme transparentní a finančně stabilizovaný systém podpory projektů ochrany životního prostředí.

-         Systémy rozvoje ekologického vzdělávání obyvatelstva kraje s cílem posilování právního vědomí spoluobčanů ke vztahu k ochraně životního prostředí.

Plně si uvědomujeme nutnost ochrany přírody a také ji budeme prosazovat. Zdravá a čistá krajina je základem zdraví a to nejen fyzického, ale i duševního.

V této oblasti se zaměříme:

-         na vyhlášení chráněné oblasti Český les.

-         na prosazení podmínek pro zmírnění eroze půdy a zvýšení pestrosti krajiny v rámci státem hrazených pozemkových úprav.

-         na podporu výstavby malých vodních nádrží pro vícefunkční využití.

-         na prosazování šetrného způsobu hospodaření nejen na území národního parku a v chráněných oblastech.

-         na zavedení projektů v oblasti sběru tříděného odpadu, jeho recyklaci a maximalizaci jeho následného využití.

-         na využití biomasy jako energetického zdroje především v menších sídlech.

-         na vícefunkční využívání venkovského prostoru s důrazem na jeho mimoprodukční funkce zvýšením jeho atraktivity (agroturistika, cykloturistika apod.).

Navzdory značným nákladům budeme prosazovat překonání ekologických zátěží z minulosti, zejména skládek tuhého komunálního odpadu, obnovu krajiny po těžbě nerostných surovin v kraji, zejména v oblasti Nýřany Tlučná Vejprnice, Břasy Radnice, Stříbrska a Ejpovicka. Dlouhodobě neslouží člověku nic, co ničí životní prostředí. Proto jedinou šancí na přežití lidstva je naučit se s přírodou a v přírodě žít. Koncepce trvale udržitelného rozvoje, ke kterému se plně hlásíme, je výrazem úcty k živým bytostem, organizmům a přírodě jako celku.

DOPRAVA

Úzká vzájemná vazba mezi ekonomickým růstem a růstem objemu dopravy vyvíjí tlak na rozvoj bezpečné dopravy, respektující životní prostředí a efektivní spolupráci jednotlivých dopravních systémů.

Cílená modernizace dopravní sítě a zlepšování dopravní obslužnosti má klíčový a průřezový význam pro rozvoj kraje. Je podmínkou dalšího rozvoje podnikání v rámci celoevropského trhu, zejména podél hlavních rozvojových os charakterizovaných dálnicí a silnicemi I. třídy.

Účelně řešená a kvalitní dopravní síť podpoří rozvinutí cestovního ruchu, podnikatelské aktivity místního charakteru, rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství, agroturistiku a další aktivity, které pomohou stabilizovat problémové oblasti kraje. Povede ke zlepšení životních podmínek ve venkovských oblastech, zlepší dostupnost zdravotních a sociálních služeb, dostupnost školských zařízení (školní autobusy), zvýší mobilitu pracovních sil.

ČSSD upřednostňuje takový rozvoj dopravních systémů, které mimo výše uvedeného přispěje ke snižování ekologické zátěže a zvýšení bezpečnosti dopravy, to znamená upřednostňování hromadné dopravy před dopravou individuální a železniční dopravy před dopravou silniční. Jsme pro větší využití zejména také letecké dopravy.

V dopravní politice budeme zejména podporovat:

-         Stavbu III. Železničního koridoru Praha Plzeň Cheb s dopravní větví přes Domažlice a Českou Kubici.

-         Zavádění taktové dopravy na tratích Plzeň Domažlice a Plzeň Klatovy.

-         Ve městě Plzni přibližování nástupních stanic MHD k hlavnímu nádraží.

-         Zkvalitňování dopravní obslužnosti i v odlehlých oblastech kraje s návazností autobusové a vlakové dopravy.

-         Zapojování dalších měst a obcí do integrovaného dopravního systému kraje.

-         Vznik dalších cyklostezek v kraji.

-         Výstavbu nové silnice I. třídy na České Budějovice s napojením na dálniční obchvat Plzně.

-         Uzavření kapacitního prstence kolem města Plzně tzv. západním okruhem .

-         Funkční propojení severních částí Plzně s centrálními oblastmi města.

-         Návazně na západní obchvat rekonstrukci a výstavbu dalších obchvatů na státní silnici Plzeň Domažlice.

-         Stavbu obchvatu Rokycany Hrádek, který je již dlouhodobě plánován.

-         Stavbu přeložek mimo obydlené části měst a obcí na státních komunikacích Plzeňského kraje.

-         Centralizovaní a zefektivnění práce organizací udržujících komunikace v kraji s cílem podstatného zlepšení technického stavu silnic II. IV. třídy.

Základním úkolem dopravní politiky ČSSD je zlepšení dopravní obslužnosti a technického stavu všech komunikací v kraji a tím i bezpečnosti dopravy s cílem pomoci řešit situaci v problémových oblastech kraje.

Nejdůležitějším prvkem všech dopravních systémů zůstává člověk. Ve výchově dětí i v působení na veřejnosti musíme posilovat vědomí významu odpovědnosti za sebe, za ostatní i za ochranu životního prostředí. V silniční dopravě musíme dosáhnout radikálního snížení počtu dopravních nehod a obětí.

ZDRAVOTNICTVÍ

Hlavní prioritou ČSSD ve zdravotnictví je zajištění rovného přístupu všech občanů ke zdravotní péči a solidarita ve využití finančních prostředků zdravotního pojištění. Prosazujeme, aby rovnost v přístupu ke zdravotní péči garantoval stát spolu se systémem povinného veřejného zdravotního pojištění.

Cílem sociálně demokratické zdravotní politiky je zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva a uchování zdraví. Obsahem tohoto cíle je postupné snižování nemocnosti a prodlužování střední délky života tak, abychom v horizontu 10ti až 15ti let dosáhli v základních ukazatelích zdravotního stavu obyvatelstva shodných výsledků jako jsou v zemích EU. Hlavním cílem v oblasti zdravotnictví kraje je jeho stabilizace a nalezení rovnováhy mezi zdroji a výdaji na zdravotní péči.

V rámci těchto cílů budeme usilovat o:

-         Nastavení sítě zdravotnických zařízení nemocničního typu tak, aby byl pacient ošetřen na pracovišti zdravotnického zařízení, které nejlépe, nejrychleji a nejefektněji může vyřešit jeho diagnózu.

-         Zajištění spolupráce mezi nemocnicemi nižšího typu s centry speciální péče ve Fakultní nemocnici v Plzni tak, aby byl zajištěn transport pacienta na pracoviště, kde může být efektivně ošetřen.

-         Výstavbu nové kliniky gynekologicko-porodnické a neonatologie v lochotínském areálu Fakultní nemocnice.

-         Rovnoměrné rozložení sítě ambulantních odborníků a lékáren s cílem posílení ambulancí a sítě lékáren v řídce osídlených oblastech kraje, zejména v oblasti Tachovska a Horažďovicka a její financování z prostředků zdravotních pojišťoven při zvýšeném koeficientu proti ambulantním službám a lékárnám v centrech, popřípadě i za finančního přispění kraje i obcí.

-         Zajištění dostupnosti Lékařské služby první pomoci v rámci celého kraje, hrazené i formou vícezdrojového financování.

-         Zvyšování technické a personální kvality Rychlé záchranné služby a Dopravní zdravotní služby zejména v oblastech s řídkým osídlením a v oblastech s větší vzdáleností od nemocnic.

-         Zvýšení počtu lůžek následné péče a sociální péče, kterých v kraji nyní chybí 200 250. Pro zřízení těchto lůžek využijeme nepotřebné budovy po sloučení FN a VN, eventuelně dalších nemocnic v kraji.

-         Zlepšení kontroly zdravotních pojišťoven ve směru nakládání s prostředky veřejného zdravotního pojištění s důsledným omezením vzniku dalších nadbytečných zdravotnických zařízeních.

-         Zvýšení informovanosti odborné i laické veřejnosti o úrovni, erudici a úrovni léčby v jednotlivých zdravotnických zařízeních kraje, zejména v nemocnicích.

V kraji budeme jednoznačně podporovat systém vícezdrojového financování zdravotnictví s tím, aby zdroje ze zdravotního pojištění byly použity převážně jen pro léčbu. Stavební investice budeme hradit z jiných zdrojů. Postaráme se o účelné investování do nových staveb a nákupu nových přístrojů a o vyšší využití stávajících zdravotnických kapacit.

Nemocnice musí být nezisková zdravotnická zařízení s majoritou kraje v majetku a rozhodování. Budeme spolupracovat na dořešení zdravotnické legislativy, na další demokratizaci správy péče o zdraví, na podpoře mechanizmů veřejné kontroly činnosti zdravotnických zařízení.

ŠKOLSTVÍ, VÝZKUM A VÝVOJ

Vzdělávání, výzkum a vývoj jsou významnými prorůstovými aktivitami společnosti, proto podpora školství, výzkumu a vývoje patří mezi nejvyšší priority politiky ČSSD. Úroveň vzdělání, kvalita a výkonnost vzdělávacího systému a především to, jak společnost dokáže využít tvůrčího potenciálu všech svých členů, jsou rozhodujícím činitelem rozvoje společnosti.

Základní strategickou linií ČSSD v oblasti vzdělávání je uspokojování vzdělávací potřeby dětí, mládeže a dospělých tak, aby byla zajištěna dostupnost všech úrovní vzdělávání a poskytována příležitost k maximálnímu rozvoji různorodých schopností všem jedincům v průběhu celého života. Základní roli v rozvoji vzdělávání musí mít stát, který prostřednictvím právních norem vytváří prostředí, které umožňuje realizaci jeho strategické linie.

Reforma veřejné správy znamená také reformu školské soustavy a proto je třeba klást důraz zejména na kvalitu řízení škol všech stupňů a zachování jednotné školské soustavy při respektování rozmanitosti potřeb jednotlivých škol a jejich autonomie. Jsme pro decentralizované řízení vzdělávací sféry prostřednictvím státních a samosprávných orgánů s participací občanské společnosti v procesu plánování, organizování a hodnocení cílů vzdělávání.

V oblasti školství, výzkumu a vývoje se budeme zaměřovat na:

-         Chápání vzdělávání jako celoživotní aktivitu člověka.

-         Zlepšení kvality a dostupnosti předškolní výchovy dětí. Zajistíme zákonný nárok na předškolní výchovu a vzdělávání dětí v posledním roce před vstupem do 1. třídy základní školy.

-         Citlivé optimalizování sítě základních škol.

-         Výchovné působení na rodiče a žáky základních škol pro posílení dalšího vzdělávání v učebních oborech, zejména strojírenských.

-         Podporu aktivit základních uměleckých škol.

-         Optimalizaci sítě středních škol podle potřeby místa a okolí.

-         Podporu rozvoje učňovského školství.

-         Další rozvoj vyšších odborných škol jako součásti terciálního sektoru vzdělávání.

-         Využití vysokých škol v kraji pro podporu vzdělávací soustavy kraje.

-         Zkvalitňování systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a tomu odpovídajícímu kariérnímu řádu.

-         Začleňování dětí se zdravotním postižením do skupinového nebo individuálního běžného vzdělávacího procesu.

-         Na zvyšování kvalifikace učitelů všech stupňů zejména ve znalosti cizích jazyků a počítačové gramotnosti ve spolupráci se ZČU.

-         Dokončení transformace Pedagogického centra.

-         Zefektivnění výchovného poradenství, zejména pro volbu povolání.

-         Řízení, sledování a pravidelné vyhodnocování volnočasové aktivity dětí jako významné prevence sociálně-patologických jevů.

-         Poskytování stipendií při studiu středních a vysokých škol u sociálně slabších studentů. Jedná se o stipendia podniková, prospěchová a sociální.

-         Zvyšování ubytovacích kapacit učilišť, internátů a kolejí.

-         Na spolupráci vysokých škol, městských a krajských orgánů a podnikatelského sektoru a na vytvoření vhodného prostředí pro realizaci výsledků výzkumu a vývoje s možností využití fondů EU.

Úroveň vzdělání a tím i celkový potenciál společnosti jsou podmínkou nejen ekonomického růstu, zlepšení možnosti zaměstnanosti a společenské i osobní prosperity, ale jsou nezbytné i pro dosažení demokratických cílů společnosti s vysokým stupněm solidarity a spolupráce. Na jedné straně byly demokratickým vývojem v ČR nebývale rozšířeny svobody občanů, které jsou však na straně druhé podmíněny schopností každého občana převzít zodpovědnost sám za sebe i za společenské rozhodování. Proto je kvalita a dostupnost vzdělávání tak důležitá. Z uvedených důvodů jsme proti zavádění školného na vysokých školách a pro podporu sociálně slabých studentů formou stipendií.

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Právo na sociální zabezpečení patří mezi velké vymoženosti soudobé civilizace. ČSSD usiluje o to, aby všichni občané naší země měli rovnou příležitost pro realizaci svých dispozic a schopností, rovný přístup ke vzdělání, práci, kultuře, k občanskému i osobnímu uplatnění. Pouze společnost založená na lidské solidaritě a fungujícím sociálním státu je možno nazvat společností sociálně spravedlivou a tím i svobodnou.

Sociální podmínky ve kterých lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců samotných či jejich rodin, ale i věcí veřejnou. Sociální stát zaručuje každému občanovi alespoň minimum podpory a pomoci v různých životních situacích, zároveň však musí občany podněcovat k vlastnímu úsilí o zlepšení svých životních podmínek a omezit zneužívání pomoci z veřejných prostředků. Zásadně jsme proti neoliberálnímu výkladu sociálního státu jako nadměrného spotřebovatele peněz daňových poplatníků, ale i proti autoritativní zaopatřovací roli státu pro všechny občany.

Mnoho lidí se pro velký věkový nebo zdravotní handicap nemůže přes všechno své úsilí zařadit do života společnosti. I jim je společnost povinna zajistit důstojný život v takovém rozsahu, jak jejich stav dovoluje. Poprvé v dějinách se naše společnost stává společností čtyř generací. Řídíme se zásadou, že starší generace není přítěží, ale součástí bohatství naší společnosti. Pro potřeby společností čtyř generací musíme i v rámci Plzeňského kraje posílit sociální služby ve všech podobách, dopravou a strukturou bydlení počínaje s dobudováním sítě domovů důchodců a citlivou pečovatelskou službou konče.

V sociální oblasti budeme podporovat zejména :

-         Zpracování koncepce rozvoje sociálních služeb Plzeňského kraje.

-         Výstavbu nových domovů důchodců tak, aby pokrytí celého kraje bylo rovnoměrné a byly zkráceny čekací doby na místa v těchto zařízeních.

-         Nárůst možností pro funkční uplatnění neziskového sektoru v sociálních službách ve spolupráci státu a místních samospráv.

-         Budování azylového bydlení pro matky s dětmi, vznik nových denních stacionářů pro zdravotně postižené a starší spoluobčany.

-         Rozvoj pečovatelské služby, ale i systémů domácí péče, zřizování azylových domů pro občany v tísni, domy na půl cesty pro mládež opouštějící dětské domovy, centra pomoci pro drogově závislé.

-         Zapojování privátních charitativních subjektů a nestátních neziskových organizací do systému sociální péče.

-         Reformu důchodového pojištění jako plynulý proces reagující na demografický vývoj, migraci, inflaci a vývoj mezd ve státě.

-         Stanovení jasné odpovědnosti státu a správců důchodových systémů za jejich kvalitní fungování a hospodárné nakládání s prostředky důchodového pojištění.

-         Stanovení životního minima, minimální mzdy, dávek státní sociální podpory, sociální péče a příspěvku v nezaměstnanosti v takové výši, aby se zabránilo propadu lidí do chudoby.

Budeme spolupracovat na zdokonalování soustavy sociálního zabezpečení v Plzeňském kraji s vymezením odpovědnosti státu, kraje a obcí.

KULTURA

Kultura je významnou součástí života občanské společnosti. Sociální demokracie si uvědomuje nezastupitelnost a potřebnost kultury pro rozvoj plnohodnotného života společnosti.

Kultura je a bude věcí veřejnou, předmětem veřejného zájmu, cílem a smyslem kulturní politiky státu. Kultura nemůže být samofinancovatelná a obec, kraj či stát se nemůže zbavit zodpovědnosti za její rozvoj. Za součást kulturního dědictví považuje sociální demokracie nejen umělecká díla, ale i rituály, slovesnost a životní styl, výrobky i výrobní technologie, tradiční řemeslné činnosti a dovednosti, historické památky nemovité i movité.

Budeme podporovat rozvoj moderní i tradiční lidové kultury v Plzeňském kraji, zejména folklorní, hudební a výtvarné aktivity na Chodsku.

V oblasti kultury se budeme zaměřovat zejména na:

-         Na podporu přirozených center kultury, divadel, hudebních zařízení, muzeí a knihoven, které jsou tradičně nejdůležitějšími články kulturních zařízení.

-         Prohlubování součinnosti práce ekologů, urbanistů a památkářů při tvorbě koncepcí ochrany památek a ochraně kulturní krajiny.

-         Na rozvoj digitalizace galerijních a muzejních sbírek a významných archivních fondů.

-         Na podporu původní autorské a interpretační tvorby, aby kultura zůstala i ve věku digitálních technologií živá a inspirující.

-         Zlepšení kvality provozního zázemí divadel, zejména Komorního divadla v Plzni.

-         Údržbu a opravy významných architektonických památek kraje.

-         Zajištění vícezdrojového finanování stálých kulturních institucí, na uplatnění grantových systémů podpor kulturních aktivit a akcí, včetně daňových asignací.

Neustálé, nikdy nekončící kultivování kvality lidského života považujeme za výchozí smysl nejen kulturní politiky. Významná pro nás zůstává reflexe odkazu emancipačního charakteru dělnického hnutí, jeho místa v civilizačním procesu jako levicového hnutí.

SPORT

Oblast sportu vnímáme jako výrazný společenský fenomén a to jak na vrcholové, výkonnostní, tak i masové úrovni. Bohužel úroveň vrcholového sportu, zvláště divácky atraktivního, v posledních 15ti letech v porovnání s ostatními kraji poklesla.

V kraji v hlavní sezóně nastupuje týden co týden zhruba 30 tisíc sportovců k různým soutěžím ve všech druzích sportu a tyto soutěže sleduje zhruba 50 tisíc diváků. Dominantní pozici zaujímá kopaná s cca 15 tisíci fotbalisty a 30 tisíci diváky.

Mimo oficiální soutěže se další tisíce občanů všech věkových kategorií věnují rekreačnímu sportu.

V následujícím období budeme:

-         podporovat především masový a rekreační sport,

-         podporovat zvláště mládežnický sport, který vnímáme jako vhodnou volnočasovou aktivitu mládeže,

-         nepřímo se podílet na podpoře výkonnostního i vrcholového sportu nefinančními prostředky,

-         podporovat výstavbu nových hřišť a rekonstrukci stávajících sportovišť, včetně bazénů a umělých ledových ploch a budování cyklostezek.

CESTOVNÍ RUCH

Cestovní ruch je zcela specifické průmyslové odvětví, které může přispět ke zvýšení hospodářské úrovně regionu. ČSSD vnímá cestovní ruch jako vhodný nástroj pro rozvoj malého a středního podnikání, zvýšení zaměstnanosti, rozvoj venkova a udržení osídlení obyvatelstva v okrajových oblastech kraje. Podpora cestovního ruchu je jedna ze základních priorit rozvoje Plzeňského kraje, propagace a marketingu kraje.

Základními předpoklady pro rychlý rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji je jeho výhodná poloha na hranicích starých a nových členských zemí EU, zachovalý ráz krajiny zejména v oblasti Šumavy a Českého lesa, rozsáhlé kulturní a historické památky, místní folklór, ale i specifická gastronomie a tradiční potravinářská odvětví, zejména pivovarnictví.

Při podpoře rozvoje cestovního ruchu budeme usilovat o :

-         Podporu investic do infrastruktury, zejména do zvýšení lůžkové kapacity v hotelích a ubytovacích zařízení kraje, dopravních systémů cyklostezek, agroturistiky apod.

-         Zvyšování kvality služeb s cílem dosažení mezinárodních standardů.

-         Vytvoření účinného informačního systému se zapojením veřejnosti.

-         Propracování systému nabídky jednotlivých produktů cestovního ruchu se zvýšením zejména pestrosti nabídky.

-         Zvýšení propagace Plzeňského kraje na výstavách a veletrzích v ČR i v zahraničí.

-         Vytvoření podmínek na prodloužení pobytu zahraničních i našich turistů a návštěvníků kraje.

-         Zvýšení image a služeb v přirozených centrech cestovního ruchu jako je Plzeň, Klatovy a Domažlice a jejich propojení s ostatními destinacemi v kraji.

-         Maximální využití zdrojů financování na úrovni strukturální fondů EU, národních zdrojů i nové formy financování na principu PPP.

-         Rozvoj přeshraniční a nadnárodní spolupráce v oblasti cestovního ruchu

Cílem podpory cestovního ruchu je zvýšení návštěvnosti našeho kraje nejen z hlediska kvantity, ale zejména délky pobytu. Pro rozvoj cestovního ruchu považujeme za nutnou úzkou spolupráci veřejné správy, privátních subjektů a neziskového sektoru. Na cestovní ruch musíme pohlížet komplexně se znalostí věci a s ohledem na specifika dané lokality s cílem podporovat jak místní, tak zahraniční turistiku s využitím všech typů cestovního ruchu.

OGRANIZAČNÍ STRUKTURA KRAJE

  1. ZASTUPITELSTVO PLZEŇSKÉHO KRAJE (ZPK)

má ze zákona 45 členů volených na 4 roky. Do ZPK mohou kandidovat politické strany a hnutí a volby se konají dle systému poměrného zastoupení. Od složení ZPK se odvíjí i složení dalších politických orgánů.

a) RADA

má ze zákona 9 členů, přičemž ZPK rozhoduje kolik bude náměstků hejtmana a kolik členů rady bude uvolněných.

ČSSD bude prosazovat:

-         uvolnění všech členů rady

-         koordinační roli náměstků hejtmana (ekonomika, regionální rozvoj, lidské zdroje, služby)

-         dílčí změny v politické odpovědnosti jednotlivých radních

-         zamezení kumulace tzv. silově ekonomických funkcí

b) VÝBORY

ze zákona má ZPK minimálně 3 výbory: kontrolní, finanční a pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. ČSSD se nebude v případě potřeb bránit vzniku dalších výborů (regionální rozvoj, zadávání veřejných zakázek).

ČSSD bude prosazovat:

-         rozšíření počtu členů výborů i o odborníky a zástupce nepolitických krajských organizací. Za optimální považujeme 11 členů (u výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost 13 členů)

-         složení výborů tvořit na bázi poměrného zastoupení politických stran cca 2/3 členů výboru a 1/3 odborníků

-         aby předseda kontrolního výboru byl uvolněný pro svou funkci a měl by to být zástupce opozice

-         případné uvolnění funkce předsedy finančního výboru (zástupce jiné strany než náměstek hejtmana pro ekonomiku)

c) KOMISE

ze zákona jsou to poradní a iniciativní orgány rady.

- v současnosti existuje 8 komisí (sociálních věcí, zdravotní, dopravní, pro správu majetku, životního prostředí a zemědělství, kultury a památkové péče, cestovního ruchu, regionálního rozvoje)

ČSSD bude prosazovat:

-         zvýšení počtu těchto komisí (vznik komise pro vnější vztahy)

-         zvýšení počtu členů těchto komisí, především o zástupce odborné veřejnosti a krajských nepolitických organizací (hospodářské komory, odborů a neziskových organizací)

d) RADA SOUDRŽNOSTI NUTS II JIHOZÁPAD

do RS vysílá Zastupitelstvo Plzeňského a Jihočeského kraje po 10ti zástupcích.

ČSSD bude prosazovat:

-         přiměřené poměrné zastoupení všech politických stran ZPK

-         transformaci NUTS II na krajskou strukturu

e) SPRÁVNÍ ORGÁNY zřizovaných organizací Plzeňským krajem

ČSSD bude prosazovat přiměřené zastoupení:

-         vládní koalice do správních rad či představenstev

-         opozice do dozorčích rad

f) DALŠÍ ORGÁNY

ČSSD bude prosazovat:

- vznik regionální rady soudržnosti a konzultativního orgánu hejtmana složeného ze zástupců společenského, humanitního a hospodářského života kraje

  1. KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE

vykonává ze zákona samostatnou působnost kraje i přenesenou působnost (výkon státní správy). V současnosti má krajský úřad 17 odborů (dále členěných na oddělení) a celkem 372 zaměstnanců.

ČSSD bude prosazovat:

-         odpolitizování obsazování vedoucích funkcí úřadu

-         vytvoření odboru strategického plánování

-         rozdělení odboru sociálních věcí a zdravotnictví na 2 samostatné odbory

-         vytvořit odbor zemědělství s odděleními vodního hospodářství, lesního hospodářství a zemědělství

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Po listopadu 1989 došlo vlivem společensko-ekonomických změn k určité politické euforii a systém branné výchovy a krizového řízení byl silně narušen.

Vážnou prověrkou systému byly povodně na Moravě v roce 1997, kde se ukázalo, jak systém krizového řízení je nedokonalý.

V roce 2000 byly schváleny zákony řešící problematiku krizového řízení a reagující na vznik krajů:

-         zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému

-         zákon č. 240/2000 Sb. krizový zákon

-         nařízení vlády ČR č. 462/2000

Povodně v roce 2002 byly zvládnuty zásluhou opatření vlády ČR dobře, přičemž přijatá legislativa z roku 2000 se osvědčila.

Řada legislativních nejasností v oblasti krizového řízení vznikla s rušením okresních úřadů a přesunem kompetencí na obce s rozšířenou působností a částečně na kraje (zákon č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činností okresních úřadů)

V následujícím období je nutné legislativně vymezit:

-         Sladění odpovědností i kompetencí hejtmanů a starostů (obcí III. typu) a bezpečnostních rad krajů.

-         Vyváženost integrovaného záchranného systému v současnosti nepřiměřené dominantní postavení hasičského záchranného sboru.

Na úrovni kraje je nutné:

-         Vypracovat funkční plány krizového řízení kraje a obcí III. stupně, včetně typových plánů.

-         Zdokonalit funkční pracoviště krizového řízení kraje.

-         Věnovat vyšší pozornost výběru a přípravě krizového managementu, zvláště v obcích III. stupně.

-         Pokračovat v modernizaci hasičského záchranného sboru kraje.

-         Věnovat vyšší pozornost osvětě obyvatel kraje.

Je vytipováno 23 typových krizových situací, na které je nutné vypracovat jednotlivé typové plány.

Mezi nejpravděpodobnější se jeví tyto situace:

-         povodně velkého rozsahu

-         jiné živelné pohromy velkého rozsahu, mimo typu krizové situace č. 1 2 jako např. rozsáhlé lesní požáry, sněhové kalamity, vichřice, sesuvy půdy, zemětřesení apod.

-         epizootie hromadné nákazy zvířat (včetně hygienických a dalších režimů)

-         narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepelné energie velkého rozsahu

VNĚJŠÍ VZTAHY

1. VZTAH KRAJE K EU

Evropská unie je dobrovolným svazkem suverénních států.

ČSSD na ni nepohlíží pouze komerčním (pravicovým) pohledem, který se omezuje na má dáti - dal , ale vnímá ji v celé šíři. Principy, na kterých je EU založena (princip solidarity, subsidiarity, atd.), jsou veskrze sociálně demokratické, a především proto zaujímají naši političtí protivníci k současné formě evropské integrace negativní postoj.

Jak na krajské, tak na národní úrovni se naše strana zasazuje o získání co největšího počtu vysoce kvalitních zástupců v orgánech EU tak, abychom mohli účinně prosazovat naše republikové a regionální zájmy. To je velmi důležité, poněvadž Evropská unie není orgánem, který by pracoval na základě direktivního řízení shora, ale na základě dohod a konsenzů.

Plzeňský kraj zaujímá v rámci rozšířené Evropské unie zcela výjimečnou strategickou polohu. Leží na hranici tzv. starých (EU 15) a nových členských zemí a tudíž je naším přirozeným úkolem stát se sociálním, kulturním a ekonomickým pojícím prvkem. Na příhraniční regiony klade proces rozšíření největší nároky, ale z druhé strany na něm nejvíce profitují, a to ne pouze z ekonomického hlediska. ČSSD se zasazuje o navázání co nejkvalitnější spolupráce s dalšími zeměmi EU, přičemž zvláštní důraz klade na spolupráci s nejbližším sousedem (SRN). Tyto vztahy musí být rovnoprávné a oproštěné od otevírání minulosti. Musí se soustředit na budoucnost!

Veškeré mezinárodní vztahy by měly mít jak horizontální, tak vertikální charakter a je tedy třeba, aby se odehrávaly od nejvyšší úrovně až po občanské a osobní kontakty. Pro národní a kulturní sblížení jsou nejprospěšnější vazby na úrovni občanských sdružení. Ty přispívají k vzájemnému poznání široké veřejnosti a odstraňování mýtů a předsudků. Proto na ně klademe zvláštní zřetel.

Vzhledem k prohlubující se ekonomické integraci a mezinárodnímu charakteru kapitálu je velmi důležitá úzká nadnárodní spolupráce stran sociálně demokratického typu. Je nezbytné zajistit nejen výměnu zkušeností, ale též společná stanoviska a postupy. Vzájemná spolupráce na půdě Evropského parlamentu může být pouze jedním z jejích stavebních kamenů, nemůže však nahradit spolupráci na národní a regionální úrovni.

Strukturální fondy a Kohezní fond, které nám EU poskytuje na základě principu solidarity, nevnímáme jako milodary , ale jako nástroj ke zvýšení našeho sociálněekonomického rozvoje, tak abychom co nejrychleji dosáhli 70% průměru HDP v EU. Proto se je snažíme v maximální míře a co nejkvalitněji využít.

V rámci čerpání prostředků ze Strukturálních fondů EU je pro Plzeňský kraj velmi důležitá spolupráce s Jihočeským krajem, se kterým dohromady tvoříme Region soudržnosti Jihozápad (NUTS II). Řídícím orgánem pro čerpání prostředků na základě Společného regionálního operačního programu je Rada regionu soudržnosti, která je v našem případě složena z 10 politiků Jihočeského a 10 politiků Plzeňského kraje. Naši zástupci v ní budou prosazovat namísto nesmyslných bojůvek rovnoměrné rozložení prostředků mezi oba výše zmíněné kraje na základě jejich priorit a kvality projektů. Zvláštní pozornost pak budou věnovat projektům v oblasti Šumavy, která je hlavním pojícím prvkem mezi oběma kraji a dalším projektům přesahujícím svým rozměrem území jednoho z nich. Z toho samozřejmě vyplývá naše podpora přípravy všech kvalitních projektů v oblasti podpory podnikání, rozvoje lidských zdrojů, zlepšování životního prostředí a cestovního ruchu na základě SROP.

Kromě toho se též soustředíme na to, aby byly v našem kraji v co nejvyšší míře realizovány projekty spolufinancované na základě Sektorových operačních programů a Kohezního fondu. Zvláštní pozornost musíme věnovat rozvoji lidských zdrojů, poněvadž naše výše zmíněná výhodná poloha v kombinaci s udržitelnou, stále se zdokonalující pracovní silou je základní příležitostí rozvoje Plzeňského kraje.

Ne nepodstatné jsou i další iniciativy Evropských společenství. Například program INTERREG je zaměřen na mezinárodní a nadnárodní spolupráci a tudíž podporuje navázání úzkých mezinárodních vazeb a nadnárodní pohled na obecnou i konkrétní problematiku, z čehož vyplývá jeho velký význam a obecně odlišný charakter od ostatních programů.

Naším cílem je co nejefektivnější zapojení Plzeňského kraje, jako nového evropského regionu, do struktur EU a využití všech možností v hospodářských, sociálních a společenských oblastech, vyplývajících z členství v Evropské unii. Náš cíl je shodný s tím, co od nás unie očekává a jsme si vědomi toho, že záleží pouze na nás, jak budeme schopni tuto výzvu uchopit.

2. PARTNERSKÉ VZTAHY KRAJE

a) Plzeňský kraj

Plzeňský kraj má oficiální partnerské vazby v Bavorsku s Horním Falckem a Dolním Bavorskem a v italském regionu Lombardie s provincií Bergamo. S těmito subjekty se rozvíjí funkční spolupráce, zvláště v politické oblasti. Rezervy existují v ekonomické spolupráci, zvláště s provincií Bergamo. V budoucnosti by bylo vhodné uzavřít partnerský vztah s některým slovenským krajem.

b) Krajská ČSSD

Udržuje partnerský vztah s SPD Horního Falcka a příhraniční okresy mají partnerské vztahy s SPD příhraničních okresů Horního Falcka. Bohužel, spolupráce je více formální a v následujícím období se budou muset oboustranně hledat lepší formy spolupráce.

3. VZTAH KRAJE K ÚSTŘEDNÍM ORGÁNŮM ČR

Plzeňský kraj vykazuje relativně solidní sociálně-ekonomické výsledky, které je třeba rozvíjet i v nových, neustále se měnících podmínkách.

K harmonickému rozvoji kraje je nutné spolupracovat s ústředními orgány, neboť kompetence kraje či obcí neumožňují plné ovlivňování rozvoje kraje.

Plzeňský kraj v porevoluční době nevygeneroval významnou politickou osobnost napříč politickým spektrem a i vzhledem k počtu obyvatel a své ekonomické síle nepatří mezi nejvlivnější regiony.

Hlavní nástroje rozvoje společnosti i jednotlivých krajů má centrum a je nutné úzce spolupracovat s ústředními orgány a dle možností prosazovat do ústředních orgánů zástupce kraje napříč politickým spektrem.

4. VZTAH KRAJE K OSTATNÍM KRAJŮM

Plzeňský kraj má historickou vazbu na kraj Karlovarský, neboť od r. 1960 tyto kraje tvořily kraj Západočeský.

Nařízením vlády ČR byly kraje Plzeňský a Jihočeský sdruženy do tzv. NUTS II. Jihozápad, což je organizačně statická jednotka pro čerpání financí z fondů EU. Oba kraje mají obdobnou sídelní strukturu, i když Plzeňský kraj se zásluhou Plzně více orientuje na průmysl a Jihočeský kraj na zemědělství a cestovní ruch. Toto umělé spojení se neosvědčilo a je nutné prosadit, aby samosprávné kraje byly i statistickou jednotkou pro komunikaci s EU.

Z hlediska vnitrostranického by krajská ČSSD měla více spolupracovat s českými venkovskými kraji, zvláště pak s krajem Jihočeským, Karlovarským. Vyšší možnosti spolupráce jsou i s krajem Středočeským a Ústeckým.

5. VZTAH KRAJE K OBCÍM

Současné postavení krajů a obcí je založeno na samosprávném principu, kde krajská samospráva není nadřízena samosprávě obecní. Krajský úřad i zastupitelstvo si dosud plně neosvojilo svoji roli danou zákonem a spolupráce s obcemi má řadu rezerv. Zlepšit se musí zvláště spolupráce s obcemi s rozšířenou působností a vzniklými mikroregiony.

6. VZTAH ČSSD K ZÁJMOVÝM A SPOLEČENSKÝM ORGANIZACÍM

Po zrušení krajů v roce 1991 se výrazně utlumily i krajské aktivity těchto organizací a do značné míry stále převládá místní či okresní struktura.

Obecně lze konstatovat, že krajská ČSSD nevyužívá svého potenciálu a vztah k těmto organizacím je velmi zdrženlivý. ČSSD se až moc uzavírá do sebe.

Relativně přiměřená spolupráce je s hospodářskou komorou a odbory. Téměř nulová je spolupráce s ostatními zájmovými a společenskými organizacemi.

V následujícím období musíme prostřednictvím svých členů či sympatizantů navázat kontakty na funkcionáře těchto organizací a pokusit se o první kroky možné spolupráce.

ZÁVĚR

Sebelepší politický program se míjí cílem, pokud opomíjí trendy vznikající a prosazující se mimo vlastní oblast politiky, zejména v ekonomice. V současné globální době jsme si zvolili jako rámcové východisko našeho Krajského programu ČSSD svůj přístup k řešení komplexních společenských procesů v našem kraji, republice i v Evropě.

Věrni svým sociálně-demokratickým tradicím ze století předminulého a bojovníků za svobodu, demokracii a humánní rozvoj společnosti ze století minulého, budeme v rámci ČSSD i nadále usilovat, abychom byli platným členem sdružení socialistických a sociálně-demokratických stran, jednoho z nejdůležitějších účastníků zápasu o zlidštění světa nynějších i budoucích generací.

My sociální demokraté, víme, že musíme v politické práci nabídnout odpovědi na otázky spjaté s utvářením místní, krajské, národní, evropské i globální spravedlnosti, v boji za demokracii, za sociální zabezpečení, za odstraňování krize životního prostředí. Lidé to od nás očekávají a postavení naší strany to vyžaduje.


Zde zadejte