Německé orgány se začínají inspirovat u nás


Ještě všichni jsme v šoku z teroristického napadení v Paříži. Po celé Evropě fungují zpřísněná bezpečnostní opatření, která jsme mohli i u nás zaznamenat zejména v největších českých městech  při vzpomínkových akcí 17. listopadu. Zvýšená přítomnost policistů v ulicích je reakcí na útok, k němuž se přihlásil islámský stát. Společně pociťujeme potřebu ochrany našich elementárních hodnot, svobody a demokracie. Evropa se semkla a ve vyjádřeních soustrasti pařížským obětem zaznívá zároveň odhodlání zabránit tomu, aby se takové masakry již neopakovaly.

Přitom riziko se zvyšuje, evropské státy jsou pod náporem vlny imigrantů z islámských zemí. Česká republika, která k uprchlíkům zaujímá nekompromisní postoj, byla ze strany EU a některých několika málo domácích aktivistů kritizována. Takovým hlasům nelze než odpovědět slovy ministra vnitra Milana Chovance, jež uvedl první říjnový den na plénu Poslanecké sněmovny: Prostě jsme sebevědomý hrdý národ, který bude říkat své pravdy a své teze, o kterých je přesvědčen.

A já zároveň dodávám, že svůj názor měnit nebudeme. Detence u nás zadržených osob má smysl a přitom probíhá striktně podle platných zákonů. I díky tomu se počet imigrantů na našem území snižuje. Pohybuje se v řádech desítek lidí. Jak by tomu bylo, kdyby se podobně chovaly i ostatní evropské státy?

Na začátku listopadu jsem se jako místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti účastnil třídenní pracovní návštěvy Berlína. Jednali jsme s výbory Spolkového sněmu a se zástupci ministerstva zahraničí, byli jsme přijati vrchním ředitelem sekce pro migraci na spolkovém ministerstvu vnitra a absolvovali jsme setkání se členy výboru Spolkové rady pro Evropskou unii. Společným tématem byla imigrační problematika. Statistické údaje hovoří za vše. V Německu bude na konci roku na jeden milion imigrantů. Podle oficiálních čísel spolkového ministerstva vnitra je z nich dvacet procent analfabetů, čtyřicet procent bez dokladů nebo má doklady padělané. Nárok na uprchlický azyl má z nich podle platných mezinárodních dohod pouhých pětatřicet procent osob.

To jsou holá fakta, ke kterým musím dodat celoevropskou realitu: Dohodnuté hotspoty nefungují, přerozdělování se nekoná, návratová politika neexistuje.

Na jednáních s našimi západními partnery se ukázalo, že politika našeho premiéra a ministra vnitra je správná a i německé orgány se začínají inspirovat a chovat stejně.

 

 

Mgr. Igor Jakubčík

Poslanec P ČR

Místopředseda Výboru pro Evropské záležitosti P ČR

Zde zadejte